Veselé Vánoce nebo šťastné svátky? Amerika řeší zásadní problém
Každoroční souboj mezi zastánci „Šťastných svátků“ a „Veselých Vánoc“ se znovu rozhořel ve Spojených státech . Na první pohled se zdá, že na oblíbeném přání Veselé Vánoce mezi blízkými nenůže být nic závadného. Opak je ale pravdou. V zemi svobody a neomezených možností může takové přání až fatálně pokazit pohodu u štědrovečerního stolu. [bomba]
Pro zastánce rovných náboženských možností je totiž takové přání dobré vůle naprosto nepřípustné. Jak uvedlo aktualne.cz, stojí na jedné straně barikády konzervativní, zpravidla republikánští voliči. Podle nich se Spojené státy mění k horšímu i právě proto, že zapomínají na své křesťanské kořeny. Druhá bojová linie je zase pod prapory liberálů. Podle nich si má každý sám vybrat, co je mu svaté, a nic mu nemá být okolím vnucováno.
Každoroční vánoční spor se nevyhýbá dokonce ani domácnosti současného prezidenta Donalda Trumpa, který je právě zastáncem a velkým propagátorem „Veselých Vánoc“. Toto tradiční přání sliboval prosadit svým voličům už letos v létě během prezidentských voleb. A před několika dny se na svém twitteru pochlubil, že své sliby plní. "Dnes je pro mě, pro prezidenta Spojených států, obrovskou ctí, že konečně mohu popřát Americe a světu opravdové VESELÉ VÁNOCE!" oznámil, když před dvěma týdny ve Washingtonu u Bílého domu rozsvítil tradiční vánoční strom.
A narazil tam, kde to pravděpodobně čekal nejméně. Jeho první dcera Ivanka, která po svém sňatku s Jaredem Kushnerem konvertovala k náboženství svého manžela, tedy židovství, naopak popřála všem „Šťastné svátky“. Čehož si hned všimla americká média a pořádně rodinnou předvánoční tahanici u Trumpových rozebrala. Hlídání Vánoc je totiž ve Spojených státech dlouhodobě velké téma. Důvodem jsou tlaky sekulárních hnutí, které se snaží prosadit takzvanou novou Ameriku, ve které Vánoce nemají své místo.
A USA není ve svém strachu o oblíbené křesťanské svátky osamocena. Tlakům se nevyhýbají ani některé evropské země. Známé jsou pokusy o korektnost především vůči muslimským obyvatelům Evropy, kteří díky navyšování své populace získávají stále větší podporu také ze strany liberálních politiků.
Například v loňském roce informoval švédský deník Fria Tider o krocích místních úřadů. Údajně prý přinutily pastora vynechat při oslavách svátku sv. Lucie slova koledy, která až příliš okatě odkazovala na křesťanství. „Druhý verš, kde se hovoří o narození Ježíše Krista, byl přeškrtnutý tužkou. U třetího verše bylo zrušeno slovo Betlém a nahrazeno ‚nás všech‘. A takto podobně to šlo i s dalšími verši, kde se vyskytoval odkaz na křesťanství. Považuji něco takového za velmi frustrující. Není to poprvé, kdy má vedení školy strach, když přijde řeč na křesťanskou víru,“ uvedl tehdy pastor.
Podle pastora prý nemají ve většině případů problém s křesťanskou vírou samotní muslimové, ale švédské úřady. „Jako by se někdo snažil vnutit společnosti ateismus jako normu. Proto by se podle názorů těchto lidí neměly děti učit o křesťanské víře ani o křesťanských tradicích,“ konstatoval pro deník Fria Tider pastor Landälv. U nás přinesly zprávu Parlamentní listy.
