Virtuální měna roste. Peníze by mohly zaniknout.

Bitcoin ještě před pár lety nikdo nebral vážně. V současné době se mu ale daří najít si na trhu pevné místo. Jeho cenovému vzestupu nad 8240 dolarů za jednotku má částečně na svědomí prohlášení americké platební společnosti Square, která umožní vybraným zákazníkům v rámci své aplikace Square Cash kupovat bitcoin. „Investoři do bitcoinu a dalších kryptoměn nyní očekávají, že podobné kroky dalších firem budou pokračovat, což zvyšuje pravděpodobnost masivního přílivu kapitálu do kryptoměn ze strany institucionálních investorů. Pro ně je zatím svět kryptoměn stále velkou neznámou,“ vysvětlil hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

„Krátkodobě tedy existuje potenciál k dalšímu znatelnému růstu ceny bitcoinu a některých dalších kryptoměn,“ doplnil. Bitcoinu podle něj prospívá i fakt, že státní úřady v klíčových světových ekonomikách nemají v úmyslu kryptoměny nějak zásadně regulovat, případně dokonce podnikat kroky k jejich vymýcení.  [bomba] 

Zvýšenému zájmu o investice do bitcoinu a souvisejících instrumentů čelí zhruba od poloviny letošního roku i české makléřské firmy. „S překonáním každého dalšího rekordu tento zájem zintenzivňuje, jelikož i tuzemští drobní investoři slyší na mediální povyk kolem kryptoměn,“ uvedl Lukáš Kovanda. Takové klima je živnou půdou pro vznik spekulativních bublin. „Lidé by měli do bitcoinu a dalších kryptoměn investovat vždy nejvýše jen takovou částku, o niž jsou ochotni třeba i z minuty na minutu do haléře přijít,“ upozornil ekonom. Poslední bitcoiny se mají dostat do oběhu kolem roku 2140.

V budoucnu se předpokládá, že postupně zaniknou papírové peníze a mince. Švédsko, které jako první země Evropy v roce 1661 zavedlo papírové bankovky, již zvažuje zrušení hotovostí. Vše by se platilo přes elektronické bankovnictví. Dokonce i příspěvky při bohoslužbách už lze ve Švédsku uhradit platební kartou. 

Někteří odborníci se také domnívají, že zatímco bitcoin roste, důvěra v tradiční měny stále klesá. Mnoho států víceméně žádné peníze nemá, protože jsou v hlubokém minusu a ve vysokém zadlužení. Nejčernější scénáře dokonce tvrdí, že lidstvo se v budoucnu bude muset vrátit k výměnnému obchodu "zboží za zboží" či "práci za práci". Peníze jako takové by pak přestaly existovat. "Lidi chodí do práce, aby vydělali peníze a koupili si něco, co je vlastně neuspokojuje, chybí v tom radost, tak se nám objevil systém, kde ty peníze nejsou," naznačil jednu z dalších variant filantrop Libor Malý, který propaguje ekonomiku daru.