Nedávno v Neratově v Orlických horách nebylo téměř nic. Bydlelo tam sotva deset lidí a místní kostel tvořily pouze obvodové zdi. Dnes jej obdivují desetitisíce návštěvníků ročně. Za proměnou Neratova stojí obyčejní lidé a hlavně jeden neobyčejný elektrikář Josef Suchár. „Vyučil se sice elektrikářem a pracoval patnáct let v továrně Zetor, Transporta a Kovopodnik, ale také jsem tajně studoval bohosloví, protože před rokem 1989 to jinak nešlo,“ vysvětlil Josef Suchár. „Pak jsem byl roku 1986 tajně vysvěcen na kněze,“ dodal.
Chátrající kostel bez střechy tehdy mladého faráře zaujal natolik, že se rozhodl svatostánek proměnit. V roce 1992 proto založil Sdružení Neratov. „Je to místo poutní, tedy kam lidé putují. A bylo hodně zničené, tak jsme ho chtěli opravit,“ vysvětlil své motivy. [bomba]
Oprava kostela se i díky sponzorům a usilovné práci stovek dobrovolníků skutečně podařila a spolu s ní se podařilo vrátit do Neratova život. Nyní v údolí žije 60 lidí, jsou tu dva penziony, restaurace i kavárna. Na počátku 90. let přitom byli v Neratově pouze dva stálí obyvatelé. Samotné Sdružení Neratov nyní zaměstnává 130 lidí, mezi kterými je i řada hendikepovaných. "Leckomu to připadá jako malý zázrak. A on to zázrak opravdu je," doplnil Suchár. Podporu našel nejen u místních, ale také u biskupů a sponzorů, mezi kterými nechybí ani Michal Horáček. "Lidé s neobyčejnými příběhy si zaslouží být slyšet," zdůraznil mecenáš Horáček.
„Ještě chceme dokončit opravu poutního kostela, vybudovat zázemí pro poutníky a velkou hospodu s pivovarem. Pokud všechno dobře půjde, mohli bychom tady vařit pivo,“ plánuje Suchár.
Do Neratova dnes jezdí lidé hledat vnitřní harmonii. „Jsem vděčný všem, kteří nás podporují, zvláště mým biskupům. Oni mi to dovolili, nechali mě zde dvacet let a tolerovali moje bláznivé nápady,“ uzavřel spokojeně.