Už brzy chtějí dosáhnout toho, aby bylo střídání letního a zimního času zrušeno. Změna času dvakrát do roka podle europoslanců už nepřináší žádné výrazné úspory energie a navíc má negativní dopady na lidské zdraví. [bomba]
„Věřím, že návrh na rezoluci podepsaný takovýmto množstvím europoslanců vydává jasný signál, že by se s tím mělo něco dělat," řekl na tiskové konferenci ve Štrasburku Pavel Svoboda, který předsedá pracovní skupině proti změnám času. V ní je sedm desítek poslanců ze všech osmi parlamentních frakcí.
Letní čas platí ve většině zemích Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco v Asii a Africe spíše neplatí. Ve světě se v mnoha zemích v minulosti letní čas zaváděl, ale i rušil. Češi si začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979. Do roku 1995 letní i zimní čas trvaly šest měsíců, poté se Česko srovnalo s EU a letní doba se prodloužila na sedm měsíců.
Kromě Svobody, kterého server Politico před časem zařadil mezi 40 nejvlivnějších poslanců Evropského parlamentu, je členem pracovní skupiny proti střídání času i řada dalších vlivných europoslanců, například bývalá finská ministryně a čerstvá místopředsedkyně Evropského parlamentu Heidi Hautalaová, místopředsedkyně bavorské Křesťanskosociální strany (CSU) Angelika Nieblerová, slovenská europoslankyně Anna Záborská či polský europoslanec Andrzej Grzyb.
O něco dál ve snaze zrušit změnu času jsou v Polsku, kde tamní parlament před necelými dvěma týdny překvapivě schválil v prvním čtení zákaz střídání letního a zimního času od příštího roku. Předlohu do Sejmu předložila Polská lidová strana. Její člen, europoslanec Adrzej Grzyb, je zároveň členem pracovní skupiny v Evropském parlamentu.
„Více než 60 procent obyvatel Polska je podle průzkumu veřejného mínění proti změnám času,” řekl Grzyb. Změny se podle něj dotýkají hlavně rodin s dětmi, ale i lidí zdravotně znevýhodněných. Aspoň dočasné problémy se svými „biologickými hodinami” má podle Grzyba ale většina lidí.