Ministerstvo zdravotnictví do konce letošního roku zpracuje harmonogram přechodu ze současného stavu, kdy službu provozují i soukromníci. Návrh ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) schválila vláda. Přijde však na několik miliard korun!
Dokument předložený kabinetu obsahoval i možnost, že by letečtí záchranáři pracovali pro firmu Czech Aviation Trade Centre (CATC) spadající pod Řízení letového provozu. Návrh bude třeba projednat s Evropskou komisí, podle antimonopolního úřadu může být řešení považováno za nedovolenou veřejnou podporu.
Ze šesti základen nyní létají vrtulníky tří soukromých firem. V Plzeňském a Jihočeském kraji službu zajišťuje armáda, což způsobovalo problémy, když před tím Jihočeský kraj zřídil "zbytečný" heliport za 60 milionů korun, na který se ale vojenské vrtulníky nevešly. V Praze a Brně zase leteckou záchranku zajišťuje policie. [bomba]
„Čtyři základny z deseti mají nepřetržitý provoz, jde o Prahu, Plzeň, Brno a Ostravu. Starají se jen o leteckou část, zdravotníky dodává vždy konkrétní krajská zdravotnická záchranná služba. Armáda provozuje své základny za 125 milionů korun na rok, policie za 58 milionů korun a soukromí dopravci za 48 milionů korun za rok za jednu základnu," uvedl ministr.
Návrh počítá s tím, že by armáda zajišťovala nadále jen základnu v Plzni a policie v Praze, osm by spadalo pod státní podnik. „Letecká záchranná služba získá jistotu dlouhodobého fungování bez nutnosti opakovaného zadávání veřejných zakázek. To umožní její efektivnější fungování. V neposlední řadě bude mít stát možnost investovat peníze do modernizace techniky i výcviku personálu. Stát bude také moci flexibilně provádět změny v rozsahu služby a přímo ovlivňovat kvalitativní parametry služby," řekl Ludvík.
Právě peníze ze státního rozpočtu ale mohou být problém. Podle stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže navrhované řešení nese riziko nedovolné veřejné podpory jednoho podniku, byť státního, protože činnost v současné době zajišťují soukromé subjekty. Podpora je navíc tak vysoká, že by na ni nebylo možné vztáhnout žádnou z výjimek. Bude proto nutné záměr projednat s Evropskou komisí.
Návrh vznikl v expertní komisi, kterou tvořili zástupci ministerstev zdravotnictví, financí, obrany, vnitra, úřadu vlády a Asociace krajů ČR, která ale s materiálem nesouhlasí. Stejně jako hejtmani se na návrh podle dřívějších vyjádření dívá i většina politických stran a některá ministerstva. Například podle ODS a Pirátů je vhodnější současný systém, kdy vedle základen spravovaných policií a armádou službu zajišťují i soukromé firmy. Podle KDU-ČSL má být zvolen levnější systém. Letecká záchranná služba jako státní podnik má podporu ANO, KSČM a Zelených. STAN navrhuje, aby ji kompletně zajišťovala armáda.
Založení státního podniku bude podle předlohy trvat přibližně tři roky, kdyby vláda kývla na druhou variantu, Řízení letového provozu by mohlo začít pracovat na získání všech potřebných oprávnění, zahájit výběrové řízení pro nákup nových vrtulníků a materiálu i zajištění potřebného personálu. Musela by se ale měnit legislativa. Plánovaný nákup deseti nových vrtulníků bude podle analýzy stát zhruba 1,6 miliardy korun.
Letečtí záchranáři v Česku vzlétají zhruba k jednomu procentu případů, při kterých zasahuje záchranná služba. Většinou jde ale o ty nejzávažnější, například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu. Menší část práce leteckých záchranářů tvoří převozy pacientů mezi nemocnicemi.
Podobný model mají například v Polsku nebo Maďarsku. Ve Slovinsku, Řecku a Chorvatsku zajišťuje leteckou záchrannou službu policie nebo armáda. V Německu má většina zemí vlastní leteckou záchranku, provozovanou soukromou firmou. Podobně je to také ve Finsku, Rakousku, Francii, Nizozemsku, Španělsku, Belgii či Velké Británii. Na Slovensku je jeden soukromý provozovatel.