Jak upozornilo Právo, pokud si ale někdo odpracuje v rozsahu třeba jen 19 hodin, protože obec nemá na tyto služby dost peněz, žádný přivýdělek mu nepřísluší.
Veřejná služba má poskytovat nezaměstnanému příležitost přivydělat si až po 30 hodinách práce o necelé dvě stovky víc, celkem 605 korun. Stále na tom bude hůř než dnes. Navíc nemá jistotu, že mu obec veřejnou službu nabídne, protože taková povinnost v zákoně chybí. Kvůli tomu by současná podoba veřejné služby mohla skončit u Ústavního soudu stejně jako v roce 2012 zákon z dílny exministra práce a sociálních věcí za TOP 09 Jaromíra Drábka, který Ústavní soud shodil ze stolu.
Zvláštní ale je, že se politici nechystají zákon u Ústavního soudu napadnout. dokud nebude mít veřejná služba konkrétní případy, kdy tento problém na lidi dopadne. [bomba]
„Je mi 59 let a nemůžu už dva roky najít práci, protože mám problémy s páteří. Jenom na tom budou biti ti, co opravdu nemohou o slušné místo zavadit. A přitom jsem pětatřicet let poctivě pracoval,” řekl muž, který se bojí o svou budoucnost a vadí mu, že chybu, kterou poslanci a senátoři vlastně udělali, nechtějí řešit.
Podle politiků to má mít ale efekt ten, aby to dlouhodobě nezaměstnané flákače, nikoli ty, kteří z nějakého důvodu nemohou pracovat nebo jen omezeně, přinutilo do práce jít.
O podání stížnosti u Ústavního soudu uvažovala jeho bývalá soudkyně, nynější senátorka Eliška Wagnerová, ale nenašla v Senátu podporu. Zapotřebí je nejméně 17 senátorů.
„Zákon je od základu špatně. Takováto veřejná služba nemá v tomto státě existovat. Pokud chudák nenastoupí na veřejnou službu v určitou dobu, budou se mu snižovat dávky. Nikdo se nebude ptát, jestli mohl či nemohl pracovat. Tam je automatismus, a to je nehoráznost. Když už po něm stát něco chce, tak by mu to měl alespoň nabídnout,“ řekla Právu Wagnerová.
Zákon podle střízlivých odhadů může postihnout až 100 tisíc lidí. Až realita ukáže, jak moc.