Léky v ČR zabíjejí ročně stovky lidí!
Kvůli nežádoucím lékovým interakcím skončí v českých nemocnicích ročně až 3 500 lidí a přes 200 jich zemře. „Pacienti berou více léků současně, jejich účinky se ale mohou vzájemně ovlivňovat a působit zdravotní problémy,“ uvedl Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Kromě zdravotních komplikací pro pacienta znamená problém vedlejších účinků i finanční zátěž pro zdravotnictví, které tak přichází téměř o 850 milionů korun za rok. [bomba]
„Až 72 procentům případů nechtěných lékových interakcí by se dalo zabránit, kdyby byla důsledná elektronická evidence toho, co pacient v dané chvíli užívá,” míní Dvořáček.
Největším nesmyslem a především profesním selháním ze strany některých lékařů, především praktických, je tvrzení pacientům, že jeden lék může nahradit druhý, protože má stejné účinky.
„Je to nesmysl. Každý člověk je originál a toto říct pacientovi považuji za veliké profesní selhání. Vedlejší účinky různých léků mohou mít různé příčiny problémů u různých lidí. Kdyby se nevyrábělo zbytečně mnoho druhů léků na jeden problém, mnoho toho by se řešit nemuselo,” míní pan Josef, jeden z českých lékařů, který léta bojuje proti tomu, aby lékaři “lhali” pacientům o lécích.
„Mně doktor v nemocnici řekl, že ten lék, který beru, je drahý, proto mi dají jiný, který má stejné léčebné účinky. Málem mě to zabilo, málem jsem se udusila. Když jsem si pak chtěla v jedné z moravských nemocnic stěžovat, řekli mi, že můžu, ale už mě nikdy nebudou léčit. Takže pacient je opravdu rukojmí některých felčarů a ,šamanů´. Jinak totiž některým doktorům říct ani nemohu,” potvrdila chronicky nemocná paní Božena.
Některé léky nemusejí mít vedlejší účinky přímo samy o sobě, ale například reakcí s některými potravinami či kořením. Nejčastěji jde o citrusy, zejména grapefruit, které negativně ovlivňují třeba právě antidepresiva, varují farmaceuti a někteří lékaři. Třezalka zase dokáže zredukovat hladinu hormonální koncepce v těle ženy, což může vést k nechtěnému těhotenství.
Východiskem ze situace by mohla být elektronická zdravotní karta pacienta, do které by lékárníci mohli při vydání léků nahlédnout. Věděli by tak, jaké léky v dané chvíli užívá a mohli by přesně poradit, zda u některých nemůže dojít k nežádoucí silné interakci.
