Výjimkou totiž nejsou nemocnice které třeba před patnácti lety zrekonstruovaly svá oddělení a nyní by stačila jen modernizace za desítky milionů. Stát či kraj ale investuje například čtvrt miliardy a staví se nové a nové budovy. A to personálu vadí. Ani teď to nebude jiné.
Nyní sedmi státním nemocnicím ministerstvo zdravotnictví věnuje během následujících deseti let 8,4 miliardy korun! Chce za ně vystavět nové pavilony. Lékaři a sestry si ale myslí, že peníze by měly jít primárně do lidí, do vzdělání a platů než do betonu. [bomba]
To je třeba příklad nemocnice v Českých Budějovicích. “Českobudějovická nemocnice je na tom sice ekonomicky dobře, platy rostou a nemůžeme si stěžovat. Ale tady se stále investuje do staveb. Přitom ,úroveň´ poskytování péče na některých odděleních je více než diskutabilní. A říkám to vědomě jako lékař, který tu pracuje opravdu dlouho. Je to spíš jako supermoderní továrna než jako prostředí, kde by se lidé cítili dobře, když už jsou nemocní,” řekl Bleskove.cz jeden z lékařů, který si nepřál být jmenován
„Mnoho pacientů, pokud nejde vyloženě o typicky specializované pracoviště, jako onkologická či kardio klinika, chce třeba raději do Písku, Strakonic nebo Prachatic, kde jak sami říkají, je ,lidštější přístup´ ze strany lékařů i personálu,” uvedl lékař.
Kraj, jako vlastník nemocncie ale namítá, že je třeba stále modernizovat. Proto před časem otevřelo za více jak 200 milionů nové dětské oddělení. A stále se buduje a investuje. „Mám trochu pocit, že je to spíš proto, aby jisté stavební firmy měly kšeft, než že je to úplně potřeba. Jsou na tom nemocnice stokrát hůře, i když ty jihočeské jsou na tom jako jedny z nejlepších u nás,” míní lékař specialista.
Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) ale namítá, že je třeba modernizovat a inovovat, aby se pacienti léčili v příjemnějším prostředí.
Třeba brněnská fakultní nemocnice si bude moci postavit zbrusu novou porodnici, královéhradecká zase může opravit a vybavit budovy, ve kterých sídlí chirurgie, nebo pražská Thomayerova nemocnice bude mít nový centrální urgentní příjem.
„No vidíte, a třeba Thomayerovka čelí občas kritice o přístupu některých lékařů na některých odděleních. A o tom to je. Není to o betonu, ale o lidech,” namítá lékař a není sám.
„Byla jsem nedávno v jedné moderní české nemocnici. Bylo to strašné. Odbornost skoro žádná, tři lékaři a každý jiná názor. Chování sester takové nějaké zvláští. Pak jsem se dostala do starší, menší nemocnice, ale musím říct, že tam by se měli jít ti z té velké učit,” konstatovala chronicky nemocná paní Blanka z Moravy.
Bezpečnou nemocnicí se letos stala Ústřední vojenská nemocnice v Praze, která patří dlouhodobě k těm nejlepším. Ministerstvo sice pošle peníze na modernizace, ovšem většinou jde opět o fakultní nemocnice. A to se nelíbí těm menším. „Zase ostrouháme. My na podobné peníze nikdy nedosáhneme. Přitom i v menších městech žijí lidé, kteří potřebují zdravotní péči a jejichž nemocnice by potřebovaly opravit," uvedl Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic.
Přitom problémem českých nemocnic není technický stav nemocnic, ale nedostatek lékařů a málo peněz. Jako třeba teď v Chebu, kde na interním oddělení hrozí celý personál výpovědí právě kvůli špatným podmínkám.
„Někde dřou nemocnice bídu s nouzí a jinde už neví, do čeho by investovali, tak staví nové a nové pavilony a ty nedávno zmodernizované zase modernizují. A pak se nemá plýtvat. Vždyť je jasné, že se to někde dělá kvůli kámošům ze stavebních firem, aby měli kšefty,” dodal jeden ze zástupců lékařských odborů.