Narození Ježíška zřejmě vypadalo jinak! Jeden velký podvod a lež?
Znamená to, že celé Vánoce jsou jeden veliký podvod a narození Ježíška vypadalo jinak. Není totiž ani zcela jasné, zda se narodil v chlévě či nějaké stodole. V Betlémě v Izraeli, odkud pochází a kde je i chrám Narození Ježíše Krista, ale věří dodnes, že právě tam přišel Spasitel, podle Bible “Syn člověka”, na svět. Že jej porodila Panna Maria, která byla neposkvrněná, a jeho otcem nebyl sv. Josef, ale sám Bůh.
Po tři staletí křesťané Ježíšovo narození nijak neslavili. Připomínali si hlavně jeho smrt a zmrtvýchvstání. Až na počátku čtvrtého století se 25. prosinec ustálil jako den narození Spasitele.
Právě z období oblíbených zimních slavností pochází řada dnešních vánočních zvyků, včetně vánočního stromku. Proti křesťanské tradici však existuje několik argumentů, které Ježíšovo narození v zimních měsících zpochybňují. [bomba]
“V evangeliích se například mluví o pastýřích stád pod širým nebem. Těm se v noci zjevil anděl, aby jim zvěstoval o Ježíšově narození. Ale skutečnosti se však v Izraeli stáda pasou jen od března do listopadu. Pastýři s ovcemi na horách v zimě nebývají. Z toho se usuzuje, že to bylo spíše na podzim," říkají odborníci a historikové.
Výpočty skutečných Kristových narozenin se proto v průběhu staletí zabývala řada lidí. O možných termínech mluví řada historických pramenů. Kristův příchod na svět zasazují spíše do podzimních měsíců, objevují se ale i jarní termíny, jako 28. březen nebo 19. duben.
“Fakt, že se křesťané mohli klidně věnovat výpočetním hříčkám, mimo jiné znamená, že pro církev nebylo datum Ježíšova narození žádným rozhodujícím dogmatem," tvrdí německý teolog Oskar Cullman. Podobné je to i s úmrtím a ukřižováním. Nikdo přesně neví, kdy to bylo a zatímco Vánoce jsou na dané datum, Velikonoce jsou pohyblivé a každý rok se slaví jinak. “Je to vlastně hrozný nesmysl, protože to byl taky určitý termín a ne jednou v březnu, podruhé až v květnu,” míní teologové.
Jinak je to i s Třemi krály - Kašparem, Melicharem a Baltazarem. Nemuseli to být vůbec králové, ale Mudrci z Východu. Zřejmě astrologové, kteří si úkaz na nebi, tedy hěvzdu, která ukazovala směr narození Ježíška, vykládali jako znamení a rozhodli se vydat do Betléma. Nesli mu také tři dary - zlato, kadidlo a myrhu. Dary mudrců symbolizovaly Ježíšův mesiášský úděl - zlato náleželo králi, kadidlo knězi a myrha ukřižovanému.
V Bibli chybějí jesličky - Lukáš mluví o jeskyni, v níž byla ustájena zvířata, Matouš používá slovo dům. Nikde není zmínka o oslíkovi a kravičce či volkovi. V ikonografii se objevují až ve 13. století, prosadil je František z Assisi a mezi prvními je maloval Giotto di Bondone.
Někteří ale říkají, že tam žádná zvířata nebyla. “Umíte si představit jakoukoli ženu, rodičku, jak ulehne na seno do chlíva, do stáje nebo někam, kde je osel a vůl. Toho zápachu? Tak by nechtěla žádná matka, aby přišel na svět její potomek,” říká jeden z kritiků a skeptiků z Evropy, který se roky zabývá otázkou narozením Krista.
Panna Maria byla navíc ještě hodně mladá. Když otěhotněla, bylo jí nejspíš okolo 13 let, což tehdy bylo běžné. Byla ale neposkvrněná, tedy bez pohlavního styku. Podle Písma na ni sestoupil Duch svatý. Stala se tak matkou Krista, vlastně části trojjediného Boha.
Nicméně, ať to bylo jakkoli, příběh o Ježíškovi, který se narodil v chlévě a přišli za ním Tři králové, je krásný a romantický, tak proč mu nevěřit?
