Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) se rozhodla, že dvě hlavní sociální dávky se od příštího roku sníží. V ohrožení je i zákon o bydlení pro sociálně slabé skupiny.
Zákon počítá s tím, že by do kategorie „sociální bydlení" spadala každá osoba či domácnost, která by za bydlení, včetně poplatků, utratila více než 40 procent svého čistého příjmu a po této platbě jí zbude méně než 1,6násobek životního minima. U jednotlivce by hraniční částka bytové chudoby byla letos 5 456 korun.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) a pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) mají v gesci právě bydlení. Zda se poté, co dostanou někteří nájemníci až o 600 korun méně, budou snažit finanční rozpočet domácnosti udržet, budou se zadlužovat, nebo přijdou o byt, nyní nikdo neřeší.
Stát nyní na doplatcích na bydlení ročně posílá 12,3 miliardy korun. V roce 2010 to byly 4,2 miliardy korun. Je to logické. „Vše se zdražuje. Kdyby stát nedovolil energetickým a jiným společnostem, aby uměle navyšovaly ceny a nepřiváděly lidi do problémů, bylo by vše snažší,“ míní jedna z pracovnic sociální správy, která podobné věci řeší měsíc co měsíc. [bomba]
„Jedině hlupák mohl vymyslet to, že neoddělili běžné nájemní bydlení od toho na ubytovnách. Protože dostávají šanci právě spekulanti. Ale bití jsou ti, kterým vážně nezbývá na nájem,“ dodala.
Lidé, kteří potřebují k bydlení dávky, navíc dostanou méně. Kvůli nižším cenám plynu či menší spotřebě vody totiž klesnou takzvané normativní náklady na bydlení, od nichž se počítá konkrétní výše dávky. Jenomže každé město má cenu vody jinou, takže ji fakticky nelze paušalizovat a mnoho lidí se může do potíží dostat. Stát na dávkách ušetří 280 milionů korun. Jde o automatickou úpravu, kterou bude nyní schvalovat vláda a ministerstvo ji nemohlo ovlivnit. Otázkou je, jaké následky to bude v reálu mít. To se ukáže až v příštích měsících.