POZOR! Mění se letní čas na standardní, nikoli na zimní!
V poválečném Československu se kupodivu letní čas udržel až do roku 1949 a kromě toho Československo získalo i jeden celoplanetární unikát. Vládním nařízením z listopadu 1946 byl od 1. prosince téhož roku nastaven i umělý zimní čas, kdy se hodiny posunuly o hodinu zpět oproti středoevropskému času. Tedy dnes by to bylo o dvě hodiny.
„Takže pokud dnes hovoříme o tom, že přehazujeme letní čas na zimní, říkáme vlastně nesmysl. Je to letní čas na ´standardní čas´,“ říká odborník z meteorologického ústavu.
Česko stejně jako většina dalších evropských zemí tím, jako každoročně, opustí na pět měsíců letní čas a vrátí se k času astronomickému. Tedy standardnímu času. Na letní čas si lidé přeřídí hodiny zase koncem března příštího roku.
Změna času se promítne do jízdních řádů vlaků a autobusů, jde převážně o mezinárodní spoje. Pokud by nezůstaly stát ve stanicích, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve. Změna se dotkne 11 nočních dálkových vlaků Českých drah, regionálních ne. Na odjezd podle nového času počkají také noční vlaky RegioJetu na cestě mezi Prahou a Košicemi a vlaky Leo Express z Ukrajiny a Slovenska. [bomba]
Pauzu mají také noční autobusy RegioJetu mířící do Prahy z Amsterodamu, Janova, Budapešti, Vídně a Košic a linky z Prahy do Košic a Vídně. Na nový čas počkají i autobusy Leo Expressu z Varšavy do Bohumína, dále linky mezi Lvovem a Vídní a Prahou a Banskou Bystricí.
Střídání letního a “zimního“, tedy standardního letního času, rozděluje společnost. Zatímco podle některých nemá vliv na zdraví a psychiku, podle jiných způsobuje více infarktů, depresí a problémů.
Čeští poslanci před pár dny odhlasovali, že dalších pět let se bude čas měnit. V Evropě letní čas kromě Ruska neplatí v Bělorusku a na Islandu. Češi si začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979. Do roku 1995 letní i zimní čas trval šest měsíců, poté se Česko srovnalo s EU a letní doba se prodloužila na sedm měsíců.
Původním záměrem změny času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Energetikové však dávají odpůrcům letního času za pravdu. Střídání letního a zimního času se projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí. Analytik České spořitelny Michal Skořepa nedávno vypočetl, že roční úspora elektřiny díky posunu času vychází na zhruba 30 milionů korun, což je řádově necelá tisícina procenta HDP.
Střídání letního a zimního času v evropských zemích skončilo na konci 40. let 20. století a pak platil následujících téměř 30 let v průběhu celého kalendářního roku standardní středoevropský – tedy „zimní čas“. Změna byla znovu zavedena koncem 70. let.
