Příbuzní klientů krnovského seniorského domu zmiňují dlouhodobější problémy, jak uvedl Deník. Píší proto stížnosti a obrátili se i na město jako zřizovatele. Radnice i vedení zařízení některá pochybení uznali a chystají prý zlepšení. Ovšem blízcí obyvatel se ptají, proč se to děje až po sérii stížností a ne automaticky?
Například třiaosmdesátiletá maminka paní Drozdové žije v Domově pro seniory Krnov, má za sebou mozkovou mrtvici, je diabetička, nechodící, špatně vidí a slyší, potřebuje péči 24 hodin denně. Dcera se o ni spolu s devadesátiletým otcem a pečovatelkou starala, nejdéle, jak to šlo. Letos v únoru získali místo v domově. Úlevu ale brzy vystřídalo zklamání.
„Během prvních tří týdnů v domově maminka zhubla 15 kilo. Byla hladová, žíznivá. Nosila jsem jídlo z domu, chodila za ní každý den, personálu jsem dávala co nejvíc informací o jejím zdravotním stavu, ale každý den jsem nacházela další pochybení,“ svěřila se se šokujícími zážitky žena.
Mnohokrát prý viděla, že jídelníček nepřizpůsobili tomu, že je klientka diabetička, porce jídla byly tak malé. „Upozorňovala jsem na nedostatky, které se týkaly polohování, hygieny, mám vyfocené otlaky, opruzeniny," uvedla dcera seniorky. Ale stížnosti byly marné. [bomba]
A není sama. Spolu s ní se do boje za lepší podmínky pro seniory pustila i Monika Bumbari. Také její maminka je klientkou domova, ale jde o dost odlišný případ, protože je z devadesáti procent soběstačná. „Nejde jen o nás, bojujeme i za ostatní. Jsou tam babičky, za nimiž přijde návštěva jednou za měsíc, jsou tam staří lidé, kteří nemají nikde zastání," svěřila se příbuzná další klientky s tím, jak její mamince naservírovali podivný puding.
„Ochutnala jsem ho a nedalo se to jíst. Šla jsem za kuchařkou, ta přiznala, že se jí puding nepovedl, proto do něj rozmixovala zbytek těstovin, které měli na oběd jako přílohu."
Podle všeho ale nejde jen o jídlo, ale celkovou, tristní péči o seniory! „Když jsem přišla v čase půlhodinové polední přestávky, na patře, kde je 57 klientů z toho jedenáct ležáků, třičtvrtě hodiny nebyl nikdo z personálu. Nikdo. Sama jsem maminku obsloužila, protože to potřebovala. Co ale ti ostatní? Leží tam ve znečištěných plínkách. Co kdyby někdo potřeboval lékařskou pomoc? Musí počkat, až skončí přestávka?," ptá se žena, jejíž maminka v domově žije.
S nepříjemnými zkušenosti se nejprve obracela na ředitelku domova Hanu Šutovskou. „Nedomluvily jsme se. Zaštiťovala se záznamy, které neodpovídaly tomu, co jsem viděla, překrucovala skutečnosti a její větu, že ,bude zjednána náprava´, poslouchám už sedm měsíců. Za pobyt maminky přitom platíme 20 tisíc měsíčně," konstatuje paní Drozdová.
S kolegyní postupně dospěly k názoru, že za neřešené nedostatky je zodpovědná právě ředitelka, která nezajistí personálu podmínky pro práci, a se stížnostmi se začaly obracet na zřizovatele - Městský úřad Krnov.
Sepsaly proto petici za odvolání ředitelky, a tu podepsalo už na 55 lidí, včetně zaměstnanců domova. Nespokojená opatrovnice je přesvědčená, že lidí s podobnými zkušenostmi je více. „Chci vyzvat občany Krnova, aby se ke stížnostem připojili. Napište nám své zkušenosti na e-mail [email protected], pište stížnosti také na Městský úřad v Krnově. Chci shromáždit nespokojené, kteří si myslí, že sami nepochodí a vzdávají to. Já to ale nevzdám," dodává.
Ředitelka se brání tím, že dělá nadstandardní kroky k tomu, aby se vše zlepšilo, včetně proškolování personálu a podobně. A že se klientům daří dobře.
Paradoxní ale je, že třeba letos byl krnovský domov dokonce organizátorem konference na téma Důstojný život s demencí, které se účastnili zástupci různých sociálních služeb z celého kraje.
Proč vše ale nešlo řešit dříve a okamžitě. „Paní ředitelka se jen bojí o místo a zřejmě ji na radnici někdo kryje. Jinak by tam už dávno nemohla být. Ano, situace se částečně zlepšila, ale ne z povahy věci, ale aby ´někdo´ mohl říct, že se sjednává náprava,“ dodává další z příbuzných klientek domova.