Neznámí muži měli syna tehdejšího prezidenta, který před dvěma týdny zemřel, unést do Rakouska. „Bez udání nějakých dalších motivů mu nasadili pouta, dostal elektrické šoky, přiložili mu pistoli na hlavu, vtáhli ho do auta. A násilím do něj vlili dvě flašky alkoholu,“ popisoval události den po únosu mluvčí tehdejšího prezidenta Vladimír Štefko.
Stopy vedly ke Slovenské tajné službě, jejímž ředitelem byl v tu dobu Ivan Lexa, Mečiarův blízký spolupracovník. Někteří agenti dokonce začali o akci vypovídat. Jeden ale utekl do zahraničí, dalšího – Roberta Remiáše – o rok později zabila bomba nastražená v autě. Důkazy napovídaly, že Kováčův únos si objednal premiér Mečiar, který měl s hlavou státu spory. [bomba]
„Chtěli zdiskreditovat prezidenta tím, že chtěli veřejnosti oznámit – prezidentův syn je namočený do kriminálního činu a bůhví, jestli v něm není namočený i prezident,“ uvedl po ČT politický komentátor Marián Leško.
Případy se nikdy nevyšetřily. Když převzal Vladimir Mečiar na krátko prezidentské pravomoci, vyhlásil amnestii na vše spojené s únosem. Téma Mečiarových amnestií znovu vyneslo na světlo až poslední rozloučení s bývalým prezidentem, kde jej otevřel současný prezident Andrej Kiska.
Slovenský prezident Robert Fico však uvedl, že i když jsou amnestie amorální, jsou nejspíš nezrušitelné, což znamená, že viníci jsou dál nepostižitelní. Slovenský parlament možnost vrátit se ke kauze už sedmkrát odmítl.
Předkladatelé návrhu se ale zatím nevzdávají. Mohou počítat s podporou třetí koaliční strany Most-Híd. Ta má navíc ve vládě ministryni spravedlnosti, která by hlasovala pro. „Podle mě je možné Mečiarovy amnestie zrušit, musí to mít ale povahu ústavního zákona,“ tvrdí ministryně Lucia Žitňanská.
Znamenalo by to, že poslanci by museli přijmout nejprve zákon, s jehož pomocí by se dalo s amnestiemi něco dělat.