S podílem hříšníků 74 procent je Česko jeden procentní bod nad celosvětovým průměrem. Třetina Čechů jezdí rychle tehdy, když je na silnicích minimální provoz, 28 procent překračuje rychlost jen na dálnicích a přibližně čtvrtina výhradně v době, kdy opravdu spěchá.
„Pětina českých řidičů nikdy nepřekračuje rychlost, když není ve voze sama. Něco málo přes desetinu respondentů uvedlo, že neriskují ve chvílích, kdy vezou děti,“ uvádí průzkum. [bomba]
Největší podíl řidičů nerespektujících rychlostní limity mají skandinávské národy. Ve Švédsku běžně překračuje povolenou rychlost 90 procent řidičů, v Dánsku 89 procent a v Norsku 87 procent.
„Nelze ale vyloučit, že lidé na severu Evropy jsou v posuzování vlastního chování za volantem kritičtější než obyvatelé jiných zemí," podotkl mediální zástupce LeasePlanu Pavel Hálek.
Jako nejdisciplinovanější vzešli ze studie respondenti ze Spojených států s 52 procenty, Řecka s 55 a Španělska s 60 procenty. Jedni z nejhorších řidičů, alespoň v Evropě jsou Češi. Nejenom, co se rychlosti týče, ale jejich specialitou je “lepení na kufr“. Tedy nedostatečný odstup. „Tito lidé jsou vlastně ti, kteří by nikdy neměli usednout za volant. Když si nedokážou uvědomit, že auto před nimi může kdykoli zabrzdit a oni způsobí nehodu, nemají dostat řidičské oprávnění,“ podotkl jeden z expertů na dopravu a řízení motorových vozidel.
Způsob, jakým se řidiči chovají na silnicích, může mít dopad nejen bezpečnostní, ale i ekonomický. V případě firemních aut mohou stylem jízdy ovlivnit výdaje svého zaměstnavatele na vozový park, například v oblasti pojištění.
V Evropě zaplatí firma za palivo pro jeden vůz v průměru 2 000 eur ročně, jedna silniční nehoda ji přitom v průměru vyjde na 700 eur.