Když chtěl Český rozhlas znát podrobnou statistiku kriminality od Policie ČR, za poskytnutí informací si státní instituce, která má chránit a pomáhat, naúčtovala nehorázné peníze. Zřejmě u policie musí pracovat někdo, koho propustili z Bohnic.
Policie oponuje, že je požadovaná částka přiměřená, protože tazatel žádal o vytvoření „enormní databáze“. Pokud však policie nemá běžně k dispozici alespoň jednou za rok statistiku trestné činnosti, jak může pak poskytovat na tiskových konferencích přehledy o krádežích, nehodách, násilných činech, vraždách a podobně?
Český rozhlas přitom žádal na policii informace o trestných činech v posledních pěti letech formou vytvoření mapy kriminality, která by pomohla Čechům prozkoumat zločinnost ve svém okolí. Původně policie požadavek rozhlasu odmítla se slovy, že by ruční ověření více než 1,5 milionů případů bylo příliš náročně, na popud ministerstva vnitra později specifikovala, že si práci se statistikami cení na miliony.
„Celková doba potřebná k vyhledání a shromáždění požadovaných údajů o 1 543 485 trestných činech je 1 543 485 x 4 = 6 173 940 minut, tj. 102 899 hodin,“ napsali policisté zástupci ČRO. A to v 21. století, v době, kdy vše je elektronicky zadáváno a řízeno a kdy grafické programy, nikterak finančně názorné, by měly umět tyto věci dělat zcela běžně po zadání údajů.
Zmíněný čas policisté vynásobili hodinovou sazbou 251 Kč a dospěli k sumě 25 827 649 korun. Přičemž policisté jsou zaměstnanci, kteří si nemohou účtovat peníze navíc za to, že budou dělat jen to, co by měli mít alespoň zhruba hotové.
Pokud datový novinář, respektive Český rozhlas do 60 dnů nezaplatí požadovanou částku, policie odmítne informace o trestných činech z posledních pěti let poskytnout. „Konání Policie ČR je pravděpodobně v rozporu se zákonem,“ míní vedení ČRO a není daleko od pravdy. Navíc jedna státní instituce chce od druhé veřejnoprávní platit. [bomba]
Už v roce 2003 Nejvyšší správní soud řešil případ, kdy si Generální ředitelství cel nebylo jisté, zda může či nemůže žadateli poskytnout informace ze své databáze. Čas nutný k ověření chtěl úřad žadateli také naúčtovat. Soud to však odmítl s tím, že občan nemusí platit státu za nepořádek v jeho vlastních záznamech. A podobně to zřejmě vypadá i u policie.
Policie ČR si to, že žádá nehorázné peníze za poskytnutí informací, zřejmě opravdu nemyslí. Ve středu odpoledne vydala prohlášení, v němž obhajuje vyčíslenou sumu. Novinář ČRo podle ní chtěl osm informací o každém z 1,5 milionů případů, jednalo by se tak o shromáždění 12,3 milionů údajů.
„Je zřejmé, že Policie ČR nemůže všechny požadované údaje zveřejnit, aniž je posoudila, zda jejich zveřejněním nedojde ke škodlivým následkům. V některých případech tyto údaje umožňují identifikovat osoby zúčastněné na trestním řízení (oběti trestných činů, svědky) a jejich zveřejněním by proto mohlo dojít k poškození práv těchto osob,“ řekla v prohlášení mluvčí Jana Macalíková.
Údaje by tak prý musel posoudit příslušný kriminalista, který se případu věnoval. Shromažďování dat do požadované databáze by tak prý ochromilo činnost kriminální policie, částka je tak podle mluvčí přiměřená. Přitom v zahraničí jsou podobné služby k dispozici pro veřejnost zcela zdarma.
Například sousedící Polsko se na rozdíl od České republiky může chlubit mapou kriminality v jednotlivých regionech. Roli českého státu se tak snaží suplovat aktivisté z projektu Otevřená společnost, jejich mapakriminality.cz ukazuje alespoň souhrnné měsíční statistiky pro jednotlivé policejní služebny. Data jsou však k dispozici jen mezi lety 2013 a 2015, píše Český rozhlas.
Z nehorázného požadavku "někoho" od policie jsou v šoku i různí další novináři po republice. Někteří se ale nediví a tvrdí, že mnozí pracovníci tiskových odborů jsou líní, jiní neschopní, nekompetentní a někteří médiím i lžou.
„Když vidím, co za některé lidi je v řadách policie na pozicích tiskových mluvčí, různých lidí, kteří mají komunikovat s médii, tají jim záměrně informace, které klidně mohou pustit, nedivím se. Mluvila jsem jednou třeba s mluvčí kvůli závažnému případu a ta říkala, že nemůže poskytnout nic, že si to vyšetřovatel nepřeje. Že by to ohrozilo vyšetřování. Shodou náhod jsem se asi za měsíc na jedné akci s vyšetřovatelem potkala. Čekal mě šok - řekl mi naopak, že by byli rádi, kdyby se některé věci zveřejnily a pomohlo by jim to a nechápal, proč mluvčí tvrdí takové nesmysly. Udělala jsem si obrázek, jak to asi funguje," řekla Bleskove.cz jedna z novinářek z celostátního média.
Přidávají se i někteří další zástupci médií, kteří mají s policií a poskytováním informací špatné zkušenosti! "Jakým způsobem někteří z nich tvoří zprávy, které by měly být dostupné nejen nám novinářům, ale i veřejnosti. To, jak mluví, jak píší - katastrofa. A jakou logiku někdy používají, snad se ani nedivím tomuto nesmyslu o žádosti takové sumy... Vždyť ale policie tady není proto, aby si účtovala nějaké nesmysly, ale má dělat svou práci a statistiky by měla běžně mít k dispozici,“ řekl jeden z redaktorů rozhlasu.