Za neúspěchem dětí ve škole je podle neziskové organizace Člověk v tísni to, že jejich rodiče mají nízké vzdělání. Předcházet problémům při nástupu do školy může kvalitní předškolní příprava.
Podle mnohých učitelů je to ale poplašná zpráva, dezinformace, která nemá reálný základ. „Já měla ve škole roky děti, jejich rodiče byly uklízečky, svářeči, prodavačky a ony měly pak skvělé známky a šly na vysokou. Naopak někdy u ředitelů, inženýrů či manažerů děti propadaly nebo šly na učební obory. A dnes, kdy mnoho škol hlavně soukromých přijímá na základě finanční stránky a ne znalostní, bych se toho nebála,“ řekla Bleskove.cz zkušená učitelka paní Marta.
Ve školním roce 2015/2016 navštěvovalo první třídu podruhé 1 284 dětí, přičemž o rok dříve nastupovalo do prvních ročníků asi 118 000 žáků. Přibližně jedno procento propadlých hned v první třídě bylo i v dřívějších letech. Analytik organizace Člověk v tísni Daniel Hůle to považuje za důkaz, jak je pro některé děti nástup do školy složitý.
"Přitom například ve skandinávských, ale i v dalších západoevropských zemích je zcela běžné, že se na základní škole nepropadá vůbec, natož v první třídě," uvedl.
Na skutečnost, že by se první třída spíše než na výkon měla více zaměřit na adaptaci dětí, již v roce 2015 upozornila studie společností Tady a Teď a Demografické informační centrum o přínosu povinného ročníku předškolního vzdělávání. Na jejím vzniku se Hůle podílel. [bomba]
Školy podle aktuálního vyjádření organizace Člověk v tísni neumějí efektivně pracovat s dětmi, které mají úplně jiné základy než ostatní. "Ve vyspělejších zemích je přitom nástup na základní školy pozvolnější, v Německu je například adaptace rozložena do prvních tří let," řekl Hůle.
Na každém stupni základní školy je v Česku možné propadnout jednou. Od druhého do pátého ročníku je propadlých přibližně polovina ve srovnání s první třídou. Další vlna přichází v 6. ročníku, tedy na začátku druhého stupně.
Na propadání a školní neúspěch obecně má největší vliv vzdělání rodičů. "Zjednodušeně řečeno: žije-li dítě s rodiči, kteří sami absolvovali maximálně základní školu, je velká pravděpodobnost, že na základní škole propadne," dodal Daniel Hůle.
Největší podíl prvňáčků propadá v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, což kopíruje zastoupení sociálně znevýhodněných dětí v jednotlivých krajích. Problémy dětí se prohlubují, pokud nenavštěvují žádné předškolní zařízení. Také proto se od příštího roku zavádí povinný poslední rok předškolního vzdělávání.