Ústavní soud chce zničit zásadní důkazy o spolupráci s StB!
Proti záměru se bouří archiváři i lidé postižení bývalým režimem, protože Ústavní soud tak zničí pro veřejnost i odborníky důkazy o tom, co se odehrávalo, respektive, kdo škodil a ničil životy jiným.
Jak o chystaném záměru informovaly Hospodářské noviny, současný zákon o archivnictví přikazuje chránit osobní údaje lidí, kteří jsou zmiňovaní v materiálech mladších třiceti let. Zároveň ale existuje výjimka, která z této kategorie vylučuje dokumenty, jež vznikly před rokem 1990 v některých státních úřadech, organizacích nebo soudech.
Pokud by Ústavní soud rozhodl, že tuto výjimku zruší, mohlo by to do značné míry zkomplikovat práci archivářů. Ze spisů a dalších materiálů by totiž vymizely osobní údaje včetně jmen a adres, které by nově musely být začerněny. V dopisu, který už dříve poslali soudu, archiváři varují, že to „fakticky znemožní bádání v novodobých historických pramenech“. [bomba]
Jde také o novou a zbytečnou administrativní zátěž. Pracovníci archivů by museli ověřovat, zda ve spisech zmiňovaní lidé stále žijí a jestli souhlasí se zveřejněním. Logické snad je, že většina bývalých spolupracovníků by nesouhlasila.
Spor o “vymazání“ osobních údajů vznikl kvůli bývalému politickému vězni, kterému se nelíbilo, že Archiv bezpečnostních složek zpřístupnil České televizi spis, v němž byly mimo jiné zmínky o jeho trestech za kriminální delikty. Vzhledem k tomu, že v případu jde o konflikt dvou ústavních práv, tedy práva na svobodný přístup k informacím a práva na ochranu osobních údajů, kauza po nějaké době skončila až u Ústavního soudu.
Návrh nyní na Ústavním soudu leží už přes dva a půl roku. A soudu jaksi nevadí, že po celou tu dobu bylo možné informace, které by nyní měly zmizet, klidně získávat.
„Návrh rozhodnutí je už téměř hotov a v první polovině září by mohl být předložen plénu,“ uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková. Na stanovisku by se muselo sjednotit alespoň devět z celkových patnácti soudců.
