Strašák jménem úložiště jaderného odpadu děsí obyvatele z okolí Temelína i Dukovan!
Zatímco si lidé v okolí Božetic na Písecku, Božejovic a Jistebnice na Táborsku a Lodhéřova na Jindřichohradecku oddychli, že se u nich úložiště stavět nebude, o zhruba třicet kilometrů dál mají obyvatelé nahnáno.
Konkrétně se jedná o lokality ležící jižně od jihočeské Jaderné elektrárny Temelín a západně od Jaderné elektrárny Dukovany na Vysočině. Na jihu Čech se ve zkoumaném území nachází především obce Dříteň, Libív a Nová Ves, píše Deník.
„V původních studiích se s okolím elektráren nepočítalo z důvodu dalšího zatížení oblasti. Tento přístup byl ale přehodnocen i jinde ve světě, my jsme tedy také přistoupili k prověření této možnosti,“ uvedla Nikol Novotná ze SÚRAO.
Starostové dotčených obcí s úřadem jednají už dva roky. Kupříkladu Starosta Dřítně Josef Kudrle potřebu najít vhodnou lokalitu chápe, ovšem pro stavbu v okolí Temelína pochopení nenachází.
„Jde o zbytečnou investici, tato oblast je už teď nadměrně vytížená. Na následujícím zastupitelstvu navrhnu uspořádání místního referenda, případně ankety mezi občany. Žádné zásadní rozhodnutí nepřijmeme, dokud nebudeme znát jasný názor občanů, jestli máme dál pokračovat v jednání," zdůraznil starosta. [bomba]
Plán vybudovat hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva v okolí Temelína zatím nemá konkrétní obrysy. „Žádnou oficiální informaci o záměru budovat úložiště v lokalitě Dříteň jsme zatím nedostali," uvedl mluvčí krajského úřadu Radek Šíma.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek nechce stavět tam, kde by s tím zástupci dotčených obcí nesouhlasili. „Jedno vím jistě, určitě to nebude v okolí Soběslavi, kde pan ministr Mládek trvale žije. Jinak myslím, že je mu to fuk,“ řekl naštvaně obyvatel Dřítně, pan Josef.
Minulý čtvrtek se Mládek proto sešel se starosty obcí sedmi lokalit, ve kterých už probíhají průzkumné práce, a požádal je o vyjádření vůle pokračovat ve spolupráci na výběru vhodné lokality.
Teprve na základě výsledků tohoto výzkumu může být podaná žádost o stanovení průzkumného území pro další geologické práce v oblasti. Pokud je průzkumné území stanoveno, obce nacházející se v něm mají zákonný nárok na finanční příspěvky z takzvaného jaderného účtu. Maximální vymezená částka pro obec je čtyři miliony korun ročně. Peníze prý ale nejsou vázány na to, zda nakonec v místě úložiště bude, nebo nikoli.
„S výzkumem v okolí elektráren se začalo letos na jaře, o podrobnějším průzkumu se zatím neuvažuje. Stále platí to, že průzkumné práce se provádějí na všech sedmi vytipovaných lokalitách pro možné umístění hlubinného úložiště," dodala Nikol Novotná ze SÚRAO.
Rozhodnutí o finální lokalitě má padnout do konce roku 2025, provoz hlubinného úložiště by měl začít v roce 2065.
Mnozí lidé ale nechápou, proč se s prostorem pro úložiště nepamatovalo přímo v areálech jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Jednak by se neničily hektary jiné krajiny, a pak by odpadl problém s přepravou. SÚRAO namítá, že ne všude je ukládání vyhořelého paliva vhodné.
