Klára Dostálová: Práce na rekodifikaci veřejného stavebního práva běží podle harmonogramu
„Přes prázdniny byl vytvořen draft paragrafového znění nového stavebního zákona. Těší mě, že nedochází k žádným nečekaným zdržením a že se držíme dohodnutého harmonogramu. Práce na rekodifikaci veřejného stavebního práva úspěšně pokračují a jsme na nejlepší cestě k tomu, aby nový stavební zákon, který v mnohém usnadní život jak malým, tak velkým stavebníkům vstoupil na jaře 2021 v účinnost,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Právě ukončená analýza potvrdila problém s podjatostí. Počet podaných námitek systémové podjatosti úřadu u prvoinstančních stavebních úřadů činil 166, u druhoinstančních 25. I to byl jeden z důvodů, proč MMR navrhlo vyčlenění stavební správy ze spojeného modelu a vytvoření Nejvyššího státního stavebního úřadu jako ústředního orgánu státní správy.
Důležitý pokrok bude učiněn také v oblasti digitalizace, a to nad rámec původního záměru. Původně bylo počítáno jen se třemi typy úložiště – nově k nim přibude i živý digitální systém usnadňující celý proces všem účastníkům stavebního řízení. Dojde tak k zásadnímu posílení E-Governmentu v ČR, vzniknou datová úložiště, softwarová řešení i hardwarová podpora úřadům. Vznikne tak komplexní aktivní efektivní systém. Veřejně dostupné budou anonymizované informace o stavu řízení. Pro účastníky, jejich zástupce a orgány veřejné správy bude veden plnohodnotný elektronický správní spis, který nahradí spis papírový. Spolu s ním bude zavedena možnost elektronického podání do informačního systému, včetně projektové dokumentace a dalších příloh. Zřízena bude i služba sledování řízení o vlastněných nemovitostech. Počítá se rovněž s vytvořením národního geoportálu územního plánování, kde budou v elektronické podobě dostupné výstupy z územně plánovací činnosti, a digitální technické mapy, v níž budou právně závazným způsobem zaneseny inženýrské sítě a další prvky technické infrastruktury v území.
Mezi základní cíle rekodifikace veřejného stavebního práva patří zrychlení a zefektivnění povolovacích procesů, reforma stavební správy založená na vyčlenění stavební správy ze spojeného modelu, sjednocení stavebních úřadů a vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu jako ústředního orgánu státní správy, redukce dotčených orgánů s cílem maximální integrace dotčených orgánů do Nejvyššího stavebního úřadu, a především pak skutečnost, že si občan zajde na „jeden úřad, kde získá jedno razítko a jedno povolení“, případně pak dojde k jednomu odvolání a jedné žalobě.
