Český obranný průmysl intenzivně podporujeme, řekl ministr obrany Lubomír Metnar na Žofínském fóru

Podle ministra Metnara stav armády formoval až donedávna přístup, že „dokud se nic zlého neděje, mnozí považují ozbrojené síly za víceméně zbytečné.“ Obranné výdaje klesaly, s nimi počty vojáků, zásoby i schopnosti. Vše se změnilo anexí Krymu, válkou na východní Ukrajině, expanzí Da´esh v Iráku a Sýrii, uprchlickou krizí i teroristickými a kyberútoky po celé Evropě.

„V současné době je tedy zcela zjevné, proč potřebujeme akceschopné ozbrojené síly, které budou připraveny k obraně vlasti a schopny účinně přispět ke kolektivní obraně našich spojenců v NATO a EU v souladu s našimi závazky,“ uvedl ministr Metnar. Česká republika od té doby nastoupila cestu posilování obranyschopnosti a realizovala se řada systémových opatření, v nichž pokračuje i současná vláda.

V letošním roce se resort obrany soustředí na několik významných vyzbrojovacích projektů. Mezi ty nejsledovanější patří akvizice mobilních radiolokátorů a pořízení nových pásových bojových vozidel pěchoty. Jedná se o nejrozsáhlejší vyzbrojovací projekt v historii Ministerstva obrany za zhruba 50 miliard, který umožní kompletně přezbrojit 7. mechanizovanou brigádu na moderní standard brigády těžkého typu.

„Tomuto projektu věnujeme mimořádnou pozornost a usilujeme o maximální preciznost vojenských požadavků na pořizovanou techniku a transparentnost celého procesu,“ uvedl ministr Metnar. Znovuzvolený prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek kvitoval, že se v zakázce na BVP podařil zakotvit vysoký podíl českého obranného průmyslu.

Resort obrany současně připravuje zakázku na pořízení moderních prostředků palby dělostřelectva ve standardní ráži NATO 155 mm, dále pořízení protiletadlových kompletů krátkého dosahu, ručních zbraní ad. V letních měsících bude podepsána smlouva na dodávku mobilních radiolokátorů z Izraele a k podpisu je dále připravena také smlouva na pořízení obrněnců Titus. Na podzim chce mít ministr jasno ohledně dodavatele pásových bojových vozidel pěchoty asi za 50 miliard korun, smlouva na ně by podle něj mohla být podepsána do konce roku.

„Ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2018, kdy investice činily 10,2 miliardy korun z celkového rozpočtu, dochází v letošním roce k nárůstu investičních výdajů o další více než 3,5 miliardy na 13,796 miliard korun,“ upřesnil ministr Metnar. Ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2018 tak letos dojde k dalšímu nárůstu investičních výdajů o více než 35 %.

Resort obrany se podle ministra soustředí na co možná nejintenzivnější podporu domácího obranného průmyslu, bez níž nejsou ozbrojené síly žádného státu dlouhodobě udržitelné v případném operačním nasazení.

„Od května 2018 do dnešního dne bylo s českými subjekty uzavřeno celkem 74 smluv nad 50 milionů korun v celkovém objemu téměř 25 miliard korun, což je více než 90 procent finančních prostředků všech uzavřených smluv,“ sdělil ministr obrany s tím, že v zájmu resortu je i nadále zvyšovat podíl českých dodavatelů v rámci celkového objemu dodávek pro AČR.

Náčelník Generálního štábu armádní generál Aleš Opata označil za důležitý projekt výstavbu velitelství kybernetických a informačních operací. Kybernetický prostor a operace se totiž prolínají všemi doménami od moře až po vesmír. „Jako vojáci začínáme čím dál tím více zjišťovat, že potřebujeme nástroje, potřebujeme schopnosti, které jsou v tomto prostoru schopny nás posílit," konstatoval generál Opata.

Novým partnerem a spolupracovníkem podle něj bude umělá inteligence na bázi neuronových sítí. Využití pro ni v armádě vidí v široké oblasti od vedení bojové činnosti až po analýzy a vyhodnocování. „Dneska se dostáváme v informačním a technologickém prostředí do takové situace, že v doméně kybernetických a informačních operací už není v lidských možnostech všechny informace, všechny vjemy dávat dohromady, analyzovat je a vyhodnocovat,“ vysvětlil generál Opata.

Upozornil také, že pro armádu je zásadní stabilita zdrojů, díky nimž budou moct vojáci plánovat. V projevu se věnoval i tématu náboru. Řekl, že armáda si je vědoma demografického vývoje, který bude mít časem negativní dopad i na přijímání nových vojáků. Nábor se proto podle něj musí přesunout více na sociální sítě, do on-line systému.