Osm z deseti usmrcených cyklistů nemělo přilbu, zjistil výzkum

V roce 2018 bylo na pozemních komunikacích v České republice evidováno 4 281 nehod s účastí cyklistů, při nichž bylo usmrceno 38, těžce zraněno 396 a lehce zraněno 3 219 cyklistů. I přes historicky nejnižší počet usmrcených cyklistů byl v oblasti těžce zraněných cyklistů evidován 12% meziroční nárůst. Cyklisté se na všech usmrcených osobách v roce 2018 podíleli 7 %, na těžce zraněných pak 16 %. Nejvyšší podíl usmrcených i těžce zraněných cyklistů na všech usmrcených i těžce zraněných osobách byl evidován ve Zlínském kraji, kde byli usmrceni 4 cyklisté (18% podíl) a 35 cyklistů bylo těžce zraněno (29% podíl).

Cyklisté jsou jedním z dílčích cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP). V období let 2012-2018 bylo usmrceno 368 cyklistů, tj. oproti stanoveným předpokladům o 15 více (+ 4 %). Těžce zraněno pak bylo 2 921 cyklistů, o 532 více (+ 22 %).

„Důvodů, proč se nedaří plnit NSBSP v oblasti cyklistů, je celá řada. Za základní a dlužno podotknout zcela zásadní považuji nepoužívání cyklistických přileb. Dlouhodobě se na míře následků nehod s účastí cyklistů podepisuje v drtivé většině nepoužívání cyklistických přileb. Investice ve výši řádově několika stokorun může v mnoha případech zachránit lidský život,“ řekl Tomáš Neřold, vedoucí SO BESIP MD. Druhým, neméně závažným, nešvarem je ve spojitosti s cyklisty alkohol. „U tří z  deseti nehod zaviněných v uplynulém roce cyklisty byl zjištěn alkohol, příp. návykové látky. I u zjištěných nízkých hladin, byla evidence v uplynulém roce neúprosná,“ doplnil Neřold.

Cyklisté pod vlivem alkoholu do 0,5 ‰ zavinili v roce 2018 76 nehod, při nichž bylo těžce zraněno 5 cyklistů, dalších 64 cyklistů pak bylo lehce zraněno. Zjištěná „nízká“ hladina alkoholu u cyklistů-viníků se na všech nehodách zaviněných cyklisty pod vlivem alkoholu podílela 10 %, na těžce zraněných 7 %, na lehce zraněných pak 10 %.

Projekt, zaměřený na používání cyklistických přileb, analyzoval 119 cyklistů, kteří byli v průběhu let 1995 - 2013 usmrceni ve dvou krajích ČR. Ve všech uvedených případech analyzovali patologové, zda přilba mohla cyklisty zachránit či nikoli. „Výzkumný projekt prokázal, že 37 % cyklistů by dopravní nehody přežilo, pokud by použili cyklistické přilby,“ konstatoval Jindřich Frič, ředitel Centra dopravního výzkumu, v.v.i. (CDV). Studie podle něj dospěla k závěru, že cyklisté by jednoznačně měli používat cyklistické přilby, měli by si však ale také uvědomit, že ne ve všech situacích je cyklistická přilba sama o sobě ochrání.

Nejvíce cyklistů (13) bylo v roce 2018 usmrceno na silnicích I. třídy (6% podíl), každá 10. usmrcená osoba na silnicích III. tříd byla v roce 2018 cyklistou (9 usmrcených). Nejvíce cyklistů bylo z pohledu směrových poměrů usmrceno na přímých úsecích (19 usmrcených, 8% podíl). Nejvíce cyklistů (158) bylo těžce zraněno na místních komunikacích, třetina (33 %) těžce zraněných na tomto druhu komunikací byli v roce 2018 cyklisté. S 84 těžce zraněnými cyklisty pak následovaly silnice III. tříd, na kterých se cyklisté podíleli na všech těžce zraněných osobách 21 %. Nejvíce cyklistů bylo z pohledu směrových poměrů těžce zraněno v přímých úsecích (172 těžce zraněných, 16% podíl). Na křižovatkách bylo v součtu těžce zraněno 139 cyklistů, na okružních křižovatkách se na všech těžce zraněných osobách pak cyklisté podíleli 54 %.

Nehody se nevyhýbaly ani lidem, kteří jezdí na elektrokolech. Střetová rychlost u šetřených dopravních nehod se pohybovala v rozmezí 10 - 30 km/h, nepřiměřená rychlost byla jako hlavní příčina nehody vyhodnocena pouze v jednom z případů. U jedné z šetřených nehod byl vyhodnocen negativní vliv přídavného pohonu elektrokola. „U šetřených nehod s účastí elektrokol byla zaznamenána lehká až středně těžká zranění, ta byla do určité míry ovlivněna rovněž věkem jezdce na elektrokole,“ řekla Veronika Valentová, ředitelka Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií CDV. U jedné z šetřených nehod bylo rovněž zadokumentováno elektrokolo, které však s ohledem na své parametry nebylo způsobilé k provozu na pozemních komunikacích – svým výkonem až 7 kW a maximální rychlostí, dosahující až 70 km/h významným způsobem překračovalo legislativně upravené limity pro elektrokola. Nejednalo se tedy o dopravní prostředek způsobilý k provozu na pozemních komunikacích.