"Nenávistný chování má své chapadla ve školách, na sociálních sítích či ve veřejném životě. Ceníme si proto, že tento druh kriminality založený na rasismu či xenofobii od minulého roku připadl pod specializovanou oblast orgánů donucovacích a i díky tomu policie začala jen za prvních šest měsíců letošního roku konat v tolika případech, jako v letech 2014 a 2015 dohromady. Některé z nich by bez tohoto kroku byly totiž hozeny do koše. I naší kampaní "Slovensko žije všemi barvami" chceme přispět k tomu, aby si lidé uvědomili, že jsme si všichni rovni, a to bez ohledu na barvu pleti," uvedla brand manažerka značky ABSOLUT Zuzana Magálová. Jak totiž ukázal průzkum společnosti, odmítání či předsudky vůči jiným rasám jsou na Slovensku stále běžné a Slováci v různých životních situacích upřednostňují zejména bělochů.
Výsledkem je, že jako svého zetě či nevěstu by nejraději viděli právě bělocha. Jde přitom až o 94% dotazovaných. U ostatních rasách se setkáváme spíše s předsudky a odmítáním. Po bělochovi by v rodině Slováci akceptovali mulata, avšak jde jen o třetinu dotázaných. Výraznější odmítání vidíme při černoších či Asiaté. Představu, že by dítě jako svého partnera přivedlo Afroameričana či Asiaté odmítá až 80% našince. Největší předsudky je cítit při lidech arabského původu. Do rodiny by je přijalo pouze 11% dotázaných. Ačkoliv při přátelstvích jsou Slováci o něco tolerantnější, ani zde nepřekypují otevřeností a držíme se silných předsudků a odmítání. Otevření jsme zejména bělochům (92%), kamarádství s mulat, černochem zda Asiatům si umí představit více než 60% dotazovaných, méně než polovina by se však chtěla přátelit s člověkem arabského původu.
Podle socioložky Sylvie Porubanové může za tímto výsledkem stát nižší zkušenost s externí či exotickou jinakostí. "Různým aktérem to umožňuje vytvářet a eskalovat napětí vůči těmto" jiným "skupinám obyvatelstva. Projevuje se to stereotypním vnímáním a zobrazováním menšin, diskriminací, nenávistnými vyjádřeními nebo násilnými trestnými činy motivovanými rasismem či xenofobií," vysvětluje Porubanová. Podle jejích slov může podcenění nebo ignorování takových projevů představovat ohrožení stability celé společnosti. Kampaň Pojď žít. Nech žít. a jiné komplexní opatření jsou proto podle ní důležité pro eliminaci všech forem intolerance. Živou zkušenost s předsudky a nesmyslným odmítáním má i zpěvačka a tvář kampaně Slovensko žije všemi barvami. Natália Dongová. Její otec pochází z Konga, ona je však stejná Slovenka jako ostatní.
Tato reklama způsobila šílené reakce Slováků
"Pro mou barvu pleti jsem se s různými útoky setkala nejen já, ale i moje rodina. Otec měl problém najít si práci, přitom je vzdělaný inženýr a architekt. Já jsem se s prvními projevy rasismu setkala na škole. Najít si frajera bylo nereálné , chlapci říkali, že s černými chodit nechtějí. Postupně se ze mě stala outsiderky. Byla jsem také obětí několika verbálních útoků. Mám však i pozitivní příběh. Po dlouhé debatě s chlápkem, který měl vytetované různé extremistické symboly, se rozhodl si je pretetovať, protože změnil názor," říká Natália. Jak prozradila, i proto je tato kampaň její srdcovka. "Na to, abyste byli spokojeni, veselí a mohli jste se bavit, musíte nechat žít i ostatních, ať už jsou jiní barvou nebo něčím jiným. Určitě se vám pak bude dýchat lépe," dodala.
Přestože Slovensko je čím dál tím více v hledáčku lidí různých barev pleti, kteří sem přicházejí pracovat, žít, či jen na pár dní bavit, Slováci si stále drží odstup od cizinců. Průzkum ukázal, že na párty by černocha, Asiata nebo mulata zavolala jen polovina Slováků. Zábavu s lidmi arabského původu si umí představit jen třetina dotázaných. Bělocha by si naopak na párty zavolalo až 94% respondentů. "Jsme si jisti, že pestrost a odlišnost každého z nás naši zemi sjednocuje a posouvá vpřed. Chceme dát stop předsudkům a nenávisti. Slovensko žije všemi barvami a ABSOLUT je oslavou rozmanitosti a jinakosti. Každou barvou je naše párty pestřejší a život zábavnější," říká Magálová.