Majitelé farem chtějí střílet vlky. To ale není řešení

Vlci se v České republice vyskytují na okraji souvislého areálu rozšíření vlka v Německu a Západním Polsku, kde podle posledního monitoringu žije zhruba 120 smeček. Mladí vlci ze sousedních států by proto časem obsadili uvolněná teritoria u nás. "Pokud by došlo k zastřelení jednoho z členů rodičovského páru může také dojít k rozpadu smeček a mladí, méně zkušení vlci začnou o to častěji napadat domácí zvířata, která jsou pro ně snadnější kořistí," vysvětluje Hnutí DUHA.  [bomba] 

Vlky nelze až na výjimky legálně lovit ani v Polsku, Německu nebo Itálii, kde žijí stovky vlků, mnohonásobně více než v České republice. Lov vlků na výjimku - v případě převažujícího jiného veřejného zájmu je možný i podle českého zákona o ochraně přírody.

"Přestože Broumovsko patří mezi oblasti, kde škody způsobené vlky byly nejvyšší, jejich rozsah nedosahuje rozměrů, který by znemožňoval chov dobytka," tvrdí Hnutí DUHA. Vlci v roce 2016 zabili na Broumovsku během 37 útoků 87 ovcí, 7 koz a 5 telat. V okrese Náchod (nekryje se přesně s rozlohou CHKO) je dle Ministerstva zemědělství evidováno 7055 ovcí, 332 hospodářství s ovcemi, dále 751 koz a 131 hospodářství s kozami. Vlci tedy útočili u 2,2 % hospodářů, kteří chovají ovce a u 1,5 % hospodářů, kteří chovají kozy a jejich obětí se stalo asi je 1,2 % ovcí a 0,9 % koz. I malé škody ale mohou drobným farmářům výrazně zkomplikovat situaci. V tomto ohledu je výtka chovatelů směrem ke státu oprávněná. Je proto potřeba, aby stát více podporoval účinná zabezpečení pastvin a spravedlivě kompenzoval škody, které vlci farmářům působí.

V Evropě žije přes 11 tisíc vlků, jejich kontakt s civilizací je na denním pořádku, podobně jako u většiny dalších velkých savců. Blízká setkání s lidmi nejsou neobvyklá a vlk se nemusí dát vždy okamžitě na útěk.

Přestože škody na hospodářských zvířatech způsobených vlky se za poslední roky zvyšují, vlci se nespecializují na lov domácích zvířat. Vyplývá to z potravních analýz trusu, které na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně zpracovává zoolog Martin Duľa: „Na základě předběžných potravních analýz 52 vzorků trusu z oblasti Ralska a Broumovska se stabilním výskytem vlčích smeček je možné deklarovat, že primární potravou vlka jsou volně žijící kopytníci: srst jelenovitých se vyskytovala v 76 % vzorků a srst divokého prasete v 25 %. Složení potravy vlka se tak zásadně neliší od jiných evropských populací. Potravní návyky závisí na potravní nabídce v dané oblasti, která je v našich lesích dostatečná. Na území Ralska a Broumovska se podle dostupné myslivecké evidence vyskytuje minimálně pět druhů volně žijících kopytníků (srnec, jelen lesní, daněk, muflon a divoké prase).“

Miroslav Kutal, expert na velké šelmy z Hnutí DUHA Olomouc a akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně, k tomu uvedl: "V současnosti realizujeme a připravujeme projekty účinných preventivních opatření s desítkou chovatelů z Broumovska.“