V roce 2016 bylo odstraňováno 28 procent nenávistných projevů, loni to bylo již 59 procent. Při vyhledávání nenávistných projevů s komisí a firmami spolupracují organizace občanské společnosti. "Facebook, Twitter, YouTube a Microsoft se v květnu 2016 prostřednictvím kodexu chování dobrovolně zavázaly potírat šíření nenávistného obsahu po Evropě. Ke kodexu se nyní přidal také Instagram a dnes i síť známá jako Google+," oznámila novinářům evropská komisařka pro spravedlnost Věra Jourová. [bomba]
Firmy podle ní také už nabírají nové lidi, aby se podobnými projevy ve svých aplikacích mohly lépe zabývat. "Například Facebook o 3000 pracovníků rozšířil svůj tým 4500 lidí, kteří nenávistné projevy prověřují a řeší," sdělila Jourová.
Kodex chování doplňuje právní předpisy pro boj proti rasismu a xenofobii, které stanoví, že pachatelé trestných činů spočívajících v nenávistných projevech, ať už spáchaných na síti nebo mimo ni, musí být účinným způsobem stíháni. Průměrně pětinu případů nahlášených společnostem nahlásily nevládní organizace také policii nebo státnímu zastupitelství.
Mnoho organizací ale tento postup považuje za šikanu, cenzuru a přílišné zasahování do soukromí. "Velmi snadno se může stát, že lidé nebudou mít možnost sdělit svobodně svůj názor. Hrstka vyvolených bude rozhodovat, co si nesmíme myslet. To je absolutně nepřípustné," zlobí se jednohlasně světové organizace proti cenzuře.