Ve špatné životní fázi se lidé často obrací ke kartářkám. Co byste měli vědět?

Kartář může být vrbou, které se může člověk svěřit. Anebo pomocníkem, který vám na základě karet dokáže poradit, jakým směrem se v dané životní situaci vydat.  [bomba] 

I když je otázek (pozitivních i negativních) okolo věštění mnoho, stále se k němu rádi vracíme. Kamarádka pomluví kartářku nebo vědmu z vedlejšího města, že jí z její předpovědi „nic nevyšlo", ale zanedlouho k ní stejně půjde znovu. Proč lidé mnohdy i přes pofidérnost věštby věří v její obsah? Nebo jinak: Proč věří ve vědmy, kartářky, esoteriku, karty a osud? Jsou totiž ochotni důvěřovat v paranormální jevy a touží najít v hektickém světě plném násilí a rozporů jakousi jistotu v právě zmíněném „příznivém" osudu, optimismu nebo úniku od reality.

Lidé se odjakživa uchylují k vykladačům osudu, než aby o pomoc požádali odborníky. Tak nějak netouží slyšet pravdu, protože z ní mají strach. Potřebují spíš vědět, že před sebou nemají pouze trápení. A proto od kartářů neplynou žádné informace o smrti, vážných nemocech a dalších utrpeních.

STEJNÉ OTÁZKY? NE!
Neptejte se opakovaně na to samé. V krátkém časovém období by se neměla klást stejná otázka, jde o vyhozené peníze, stejně tak jako u otázek na dlouhodobou budoucnost, neřku-li celý osud. I čáry na ruce se během života mění, natož odpovědi z karet, které mapují momentální situaci a reagují na ni. Jiná věc je, pokud se vám opakovaně děje totéž, zde by měl kartář najít příčinu a východisko.