Spousta rodičů netuší, co může dělat špatně při vaření dítěti a celkově výživě dítěte. Zde je přehled nejčastějších chyb.
1. Nadbytek soli spolu s nedostatkem tekutin
Sodík „drží“ v organismu nadbytečnou vodu, ohrožuje ledviny a mozek. Nedostatek neslazených tekutin je příčinou nesoustředěnosti, bolesti hlavy, neklidu, zimnice, poklesu krevního tlaku i u dětí! Stav se nazývá dehydratace.
2. Nadbytek tuků nevhodného typu
Tuky jsou ve výživě dítěte nezbytné, což neznamená, že je jedno, jaký druh tuku dostane a v jaké kvalitě. Nejhorší jsou tuky obsahující významné množství transmastných kyselin (jsou především v tučných sladkostech). Čím menší je dítě, tím hůře toleruje většinu rostlinných olejů, problémy jsou i s použitím margarínů obsahujících „ztužené“ oleje. Obtížně se tráví a také nemají pro člověka ideální obsah důležitých mastných kyselin.
Jediným ideálním tukem pro dítě do 3 let je kvalitní čerstvé máslo. Proč máslo? Protože obsahuje mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které jsou pro dítě velmi dobře stravitelné a jsou nutné pro udržení příznivého složení mikrobiální flóry střeva a prevencí zácpy a kandidózy. Rostlinné oleje a margaríny zvyšují příjem energie, aniž by tlumily hlad. Přispívají k předčasnému „stárnutí“ cév, pozorovanému dokonce u ž u dětí. Trans-mastné kyseliny v nich obsažené provokují nádorové bujení, především zažívacího traktu. Chybí v nic esenciální kyseliny řady omega-3 k vývoji mozku a posílení imunity.
Doporučuji zkusit kozí máslo – je k dostání v některých supermarketech, nebo originální irské máslo. Ve stravě Středoevropana fatálně chybí potravinové zdroje esenciálních (nezbytných) mastných kyselin (ty tvoří část molekuly všech tuků, mají však rozdílné složení i vlastnosti a fyziologické účinky). Důležité jsou mastné kyseliny „omega-3“, protože jsou nutné pro vývoj mozku a posílení imunity. V důsledku převažujícího použití olejů ke smažení a přípravě „domácích“ moučníků je ve stravě převaha mastných kyselin řady „omega-6“ a výsledkem jsou zdravotní problémy, jakými jsou například zánětlivé procesy a předčasná sklerotizace cév. [bomba]
3. Nadbytek jednoduchých cukrů spolu s přebytkem energie
Po určité relativně krátké době strava, v níž je nadbytek cukrů, způsobí zvýšenou tvorbu tuku. Vzestup produkce inzulinu jako hormonu, řídícího přeměnu cukrů a udržujícího stálou hladinu krevního cukru, je příčinou zvyšování tělesné hmotnosti. Dochází ke vzniku pocitu hladu po každém sladkém jídle. Existuje vysoká pravděpodobnost, že dojde ke vzniku stavu, zvaného „prediabetes“.
Jednoduché cukry (sacharidy) jsou ve stravě dítěte jedním z reálných rizik, protože děti inklinují ke sladkým pokrmům, a taková jídla dokonce vyžadují. Jednak jsou na sladkou chuť zvyklé z kojení a jednak cukr v mozku stimuluje tvorbu látek, které vyvolávají uspokojení. Kromě toho většina sladkých jídel je pro dítě do 3 let věku, jak se zdá, lépe stravitelná než jídla masitá nebo zeleninová – a dítě to povědomě vycítí.
Problém je, že v sortimentu pokrmů a především „vložených jídel“ převažují sladkosti komerčního typu, které jsou v drtivé většině případů uměle přibarvené a dochucené a obsahují nevhodné formy tuku. Je velmi pravděpodobné, že přes všechna ujišťování výrobců i některých odborníků je mnoho ze zmíněných chemikálií zdravotně rizikových, přinejmenším jsou jednou z příčin potravinových alergií a hyperaktivity.
Vhodné a zdravé potraviny jsou ty, které obsahují přirozeně přítomné sacharidy: rýže, oves, proso, pohanka, kořenová zelenina, případně i ovoce.
4. Potravinářská aditiva
Jsou to látky v drtivé většině případů umělého původu, používané ke konzervaci, barvení, stabilizaci, ochuzení a zvýšení trvanlivosti potravin. Rizikové nejsou všechny látky označované na etiketách velkým písmem E s číslem, ale některé (nebo spíše mnoho z nich) prokazatelně vyvolávají poruchy chování a potravinové alergie, a jak vyplývá z nejnovějších studií, také onemocnění závažnější.
5. Nedostatek vitamínů, ochranných látek, vlákniny, minerálních látek a enzymů
Tento nedostatek je důsledkem nedostatečné konzumace syrové stravy a zásadních změn ve složení potravin, které jsou zpracovány potravinářskými technologiemi, které původní suroviny poškozují a odstraňují cenné živiny. K jejich dalším ztrátám dochází při přípravě pokrmů v domácnosti. Nepříznivá situace je posilována nedostatečnou konzumací pro dítě vhodných přirozených zdrojů – čerstvé ovoce je lepší než „džus“, dušená zelenina je lepší než sterilovaná atd. V důsledku nevhodných stravovacích návyků tak vzniká specifická forma „skryté podvýživy“ (malnutrice). Argument rodičů, že všechno je v pořádku, protože dítě je „pěkně baculaté“, je nesmyslný, protože na první pohled dobře živené dítě není automaticky v dobrém výživovém stavu. Naopak často trpí deficitem řady důležitých živin (převážně mikroživin).
6. Přetěžování zažívacího traktu a orgánů, podílejících se na přeměně a využití živin
Zpracování a využití přijatých živin a vyloučení škodlivých látek vede k poškození jejich funkceschopnosti a projeví se nejprve některými „banálními“problémy, například zácpou. Stoupá výskyt dříve téměř neznámých problémů, především potravinových alergií. Stoupá počet lidí trpících nesnášenlivostí mléčných bílkovin a přecitlivělostí nebo alergií na obilniny (především na pšenici).
7. Důsledkem nevhodné výživy a konzumace nekvalitních a kontaminovaných potravin je vzestup výskytu obezity a cukrovky
Relativní podvýživa, jíž trpí značná část populace včetně dětí nezávisle na tom, zda mají podprůměrnou nebo naopak nadprůměrnou tělesnou hmotnost, souvisí se vzestupem výskytu „banálních“ infekčních onemocnění.
8. V současné dětské populaci stoupá četnost výskytu poruch vývoje a činnosti mozku (hyperaktivita, agresivita, poruchy učení, lehká mozková dysfunkce atd.)
Drtivá většina těchto poruch má základ v nesprávné výživě. Studie prokázaly, že faktory, které s tím souvisejí, jsou:
Nedostatek jódu u těhotné a kojící ženy a v průběhu raného dětství,
Nedostatek esenciálních mastných kyselin řady omega-3 (jejich podáváním se dokonce některé z uvedených poruch mohou i úspěšně léčit),
Nedostatek aminokyseliny taurinu a řady vitamínů (například vitamínu D),
Přebytek nevhodných látek, mezi nimi především cukru a desítek potravinových aditiv, což jsou ty, které výrobci používají k obarvení, ochucení a doslazení a konzervaci.