Dámy pozor! Hormonální léčba při léčbě projevů klimakteria zvyšuje riziko rakoviny

Menopauza, tedy období po ztrátě menstruace a završení takzvaného klimakteria neboli přechodu, nastává dle statistik v průměru mezi 49. a 51. rokem života ženy, v některých případech ovšem mohou první příznaky nastoupit i kolem 30 či 35 let. Pro některé ženy je přechod bezproblémovým obdobím, které odhalí až tehdy, kdy přestanou menstruovat. Jiné jsou během tohoto procesu sužovány méně či více intenzivními příznaky, jako jsou návaly horka a zvýšené pocení, změny nálad, plačtivost až deprese, snížení psychické i fyzické výkonnosti, častá únava či nespavost. Dále se žena v klimakteriu může potýkat s bolestmi hlavy, pocity brnění končetin, bolestí na hrudi, závratí či zhoršenou pamětí. Snižuje se též její libido a na sexuální život negativně působí také častá vaginální suchost. V přechodu může trpět i zevnějšek: ženy snáze přibírají na váze, přibývá vrásek, tenčí se a vysušuje se kůže. „Poslední a nejzrádnější skupinou symptomů přechodu jsou poté příznaky chronické, často označované též jako metabolický klimakterický syndrom. Ty jsou nebezpečné, protože nejsou na první pohled patrné, a navíc jsou těžko rozpoznatelné. Patří sem kupříkladu zvýšené riziko vzniku osteoporózy, aterosklerózy, infarktu myokardu či cévní mozkové příhody,“ vyjmenovává gynekolog a sexuolog Pavel Turčan.

Silné symptomy jsou často léčeny hormonální terapií

S příznaky menopauzy se přitom dnešní ženy obvykle musejí vypořádávat v době, kdy jsou samozřejmě pracovně aktivní. Jelikož v kontextu pracovního života je přechod dosud tabuizovaným tématem, musejí pracující ženy své obtíže v drtivé většině případů přetrpět jen vlastními silami. „Z lékařského hlediska prochází ženské tělo v menopauze změnami, jež jsou svou razancí a dopadem srovnatelné s těhotenstvím. Klimakterickým zaměstnankyním přitom určitě většina zaměstnavatelů neposkytuje takové úlevy, jako těm těhotným,“ uvádí gynekolog Pavel Turčan.

Hormonální substituční léčba dokáže ženám nahradit mizející estrogen. Nejčastěji je indikována terapie kombinací estrogenu a gestagenu. HST bývá aplikována v různých formách, například tabletami s ústním podáním, speciálními náplastmi, injekcemi, vaginálními krémy, kožními gely i nosními spreji nebo podkožními implantáty. Hormonální terapie obvykle příznivě působí proti návalům horka, střídání nálad, depresím, urologickým potížím, jako je třeba únik moči, bolestem hlavy, vypadávání vlasů i lámání nehtů. Dále snižuje riziko řídnutí kostí, snižuje hladinu cholesterolu a blahodárně působí na suchost a podrážděnost pochvy.

Dlouhodobá HTS může přispět k rozvoji rakoviny prsu  

Na druhou stranu však s sebou HST nese i určitá negativa, přičemž nejčastěji se hovoří o zvýšeném riziku rozvoje rakoviny prsu a tvorby krevních sraženin. Vztah hormonální terapie a rakoviny prsu zkoumaly již desítky studií. Odborný časopis The Lancet v letošním roce vyhodnotil výsledky 58 z nich. Tato analýza ukázala, že HST skutečně může riziko karcinomu prsu zvýšit, ovšem rozsah nárůst tohoto rizika se poměrně různí.

Klíčovými faktory jsou zejména délka trvání terapie a její forma. Riziko vzniku karcinomu prsu je například nižší v případě, kdy nebyl gestagen podáván denně, ale pouze ve fázích. Méně riziková je pak také HST ve formě mastí nebo čípků, kdy se hormony nemají jak dostat do krve. Co se délky týče, odborníci se shodují na tom, že jen velmi málo riziková je terapie do jednoho roku trvání, naopak nejrizikovější je dlouhodobá terapie v délce pět a více let.

Náhradou HTS je změna životního stylu

Ženy, které nemohou nebo nechtějí podstupovat hormonální terapii, mají i jiné možnosti, jak zmírnit klimakterické symptomy. Úlevu poskytne zejména úprava životosprávy. Výborným pomocníkem jsou potraviny s vysokým obsahem fytoestrogenů, kupříkladu sója, cizrna nebo červený jetel, příznivý vliv má i mateří kašička. Skvělou prevencí proti projevům klimakteria je tak užívání doplňků stravy právě s obsahem těchto látek, jako je přípravek Sarapis Soja, který je bohatý na vitamíny, izoflavony či antioxidanty, čímž pomáhá snižovat únavu, blahodárně působí na psychiku a rovněž reguluje hormonální aktivitu.

Mírnit příznaky menopauzy pomůže i fyzická aktivita, například chůze na čerstvém vzduchu nebo plavání. Pravidelný pohyb je navíc prevencí kardiovaskulárních onemocnění, zejména infarktu. Pomáhá i v boji s osteoporózou a nadváhou, která je rovněž častým projevem klimakteria.