Boj o hrad začíná!
Většina lidí se podle průzkumů zapojí do prezidentských voleb. Největší podporu má zatím současný prezident Miloš Zeman (73), který pravděpodobně postoupí do druhého kola, ale pak už jeho jistota padá. „Drtivá většina voličů KSČM bude volit Miloše Zemana, kterého považujeme za nejvhodnějšího kandidáta,“ uvedl za KSČM Leo Luzar. „Má zahraniční politiku sice výraznější, než bylo zvykem, ale to rozhodně nepovažujeme za škodu, spíše naopak,“ dodal s tím, že ale KSČM oficiálně nikoho nepodpoří.
Mnoho sympatií má také bývalý ředitel akademie věd Jiří Drahoš (68). Dalšími uchazeči jsou bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer (52), textař a podnikatel Michal Horáček, hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig, ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu a člen strany Realisté Jiří Hynek, bývalý ředitel Škody Auto a člen ODA Vratislav Kulhánek (74) lékař a aktivista Marek Hilšer (42) a politik Mirek Topolánek (61). [bomba]
„Většinu kandidátů spojuje potřeba vést zemi jinak, než jak je to doposud,“ zhodnotil politolog Petr Jüptner. „Topolánek trochu vybočuje, protože do volby vstupuje razantně a ostře rozproudil diskuzi. Jeho nevýhodou je, že byl premiérem,“ dodal. „Jednoznačně ale můžeme říct, že profese u kandidátů není důležitá, zásadní je osobnost,“ vysvětlil Jüptner s tím, že kandidátů je dostatek a bylo by vhodnější, kdyby jich bylo méně. „V budoucnu by proto mohlo být přínosné, kdyby podmínky pro kandidaturu byly složitější,“ domnívá se.
Politické strany se zatím do podpory prezidentských kandidátů nehrnou. Jisté je, že Jiřího Drahoše podpoří KDU-ČSL a STAN. Členové hnutí ANO neplánují společnou volbu, a každý bude volit podle svého osobního rozhodnutí. „Je pro mě důležité, aby nás prezident dobře prezentoval v zahraničí. Bylo by dobré, kdyby prezident nebyl tak politický, ale spíše morální. Osobně se soustředím na to, aby u prezidenta byl silný mravní prvek,“ uvedla své preference Helena Válková (ANO).
Občanští demokraté by zejména uvítali, kdyby došlo ke změně. „Jsme nespokojeni, jak hlava státu vystupuje, jak mění výklad ústavy, určitě bychom byli rádi, kdyby došlo ke změně,“ sdělil Martin Kupka (ODS). „Měl by to být člověk, který má jasný názor. Také by se měl umět postavit mocenskému paktu hnutí ANO,“ doplnil s tím, že nový prezident by měl být pevně zasazen v euroatlantických vazbách.
Ani SPD zatím nehodlá podpořit jen jednoho kandidáta. Tuto možnost zváží 9. prosince na celostátní konferenci. „Uvítali bychom, kdyby prezident prosazoval přímou demokracii, byl proti přijímání migrantů, proti islámu a měl by být vlastenecký a proto i kritický vůči diktátu z Bruselu,“ vyjmenoval Tomio Okamura.
Piráti zřejmě žádného z kandidátů společně neupřednostní. „Spustíme na začátku prosince anketu, ze které vyplyne, jaké jsou preference našich členů, ale zřejmě nebudeme nikoho přímo podporovat. Zveřejnili jsme již při předchozí volbě prezidenta deset kritérií, která jsou pro nás důležitá a tím se budeme řídit i při této volbě,“ vysvětlil Ivan Bartoš.
První kolo voleb se odehraje v pátek a sobotu 12. a 13. ledna 2018, a případné druhé kolo, pokud jeden z uchazečů nezíská více než 50 % hlasů, proběhne o 14 dní později.
