Rok 2016 byl pro Evropu v oblasti migrace výrazně klidnější než rok předešlý, řekla Langšádlová. "Příchod migrantů se snížil přibližně z milionu v roce 2015 na zhruba 380 tisíc v roce loňském. Jihovýchodní balkánská trasa se uzavřela nejen díky dohodě mezi EU a Tureckem, ale i díky zábranám na řecko-makedonské hranici. Za znepokojující však musíme považovat nárůst migrantů přicházejících z afrického kontinentu do Evropy přes Středozemní moře, zejména z Libye do Itálie," konstatovala politička. [bomba]
Zmíněnou cestou v roce 2016 přišlo více jak 180 tisíc lidí, což je o 18 procent více než v roce předchozím. Mezi příchozími byli především obyvatelé Nigérie, Eritrey, Súdánu, Gambie a Pobřeží Slonoviny. Většina migrantů s výjimkou obyvatel Eritrey má minimální šanci získat v Evropě mezinárodní ochranu. "Problematická stále zůstává nedostatečná úroveň návratové politiky. Těch, kteří v loňském roce v Evropě nezískali mezinárodní ochranu, se podařilo do zemí původu vrátit pouze 40 procent. V případě obyvatel afrických zemí byla úspěšnost dokonce pouze 30 procent," upozornila místopředsedkyně TOP 09.
V loňském roce byla podle Langšádlové přijata některá opatření, která by měla situaci v oblasti migrace zlepšit. Mezi ty patří vytvoření Společné pobřežní a pohraniční stráže v rámci Frontexu nebo dohody s některými africkými zeměmi, v rámci kterých by Evropa poskytovala humanitární a rozvojovou pomoc pouze za podmínky, že tyto země budou zpět přijímat své občany. Za klíčové považuje Langšádlová řešení situace mezi Libyí a Itálií. "Proto je velice důležité, že Evropská unie podporuje libyjskou pobřežní stráž, aby ve zvýšené míře země sama zvládla dění v pobřežních vodách i jedná s tamější vládou o řešení složité situace na jižní hranici země, protože právě tudy většina migrantu z Čadu a Nigeru do Libye přichází. Cílem společných unijních kroků je i intenzivní boj s pašeráckými sítěmi a gangy, ale i snaha zlepšit životní podmínky migrantů v zemích jejich původu. Zvládání migračního tlaku na Evropu nebude ani v budoucích měsících a letech jednoduché, ale budou-li evropské státy spolupracovat a investují-li do řešení migračních otázek dostatek peněz, tak to musí jako nejbohatší a vyspělá část světa zvládnout," dodala Langšádlová.