Souboj o Rakousko začal! Kdo s koho…?
Po dlouhé předvolební kampani, která s krátkými přestávkami trvala téměř rok, si Rakušané dne zvolí svého příštího prezidenta. O jejich hlasy se již potřetí ucházejí nezávislý kandidát podporovaný stranou Zelených Alexander Van der Bellen a člen pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer.
Rozhodovat se budou Rakušané mezi zastáncem vstřícného postoje k migrantům a obhájcem Evropské unie Van der Bellenem a příznivcem restriktivní politiky v migrační krizi a kritikem Bruselu Hoferem. Zatímco první z nich vidí hlavního spojence v Německu či v Itálii, druhý by rád svůj program plnil i za pomoci zemí visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Vztahy by Hofer chtěl zlepšit také s Ruskem či Čínou.
Zatímco dvaasedmdesátiletý Van der Bellen má podporu spíše u obyvatel velkých měst a lidí s vyšším dosaženým vzděláním, mezi voliče pětačtyřicetiletého Hofera patří spíše obyvatelé venkova, konzervativní věřící a lidé s nižšími výdělky. [bomba]
Starší der Bellen svého rivala porazil už v květnu ve druhém kole voleb, které ale poté zrušil kvůli nesrovnalostem při sčítání hlasů ústavní soud. Podle průzkumů veřejného mínění bude výsledek velmi těsný. Podle politologů rozhodne to, kterému z uchazečů o prezidentský úřad se podaří na poslední chvíli přesvědčit své příznivce, že má smysl ho při hlasování opět podpořit.
Van der Bellen a Hofer jsou od roku 1951, kdy se v Rakousku poprvé konala přímá volba prezidenta, první dva kandidáti, kteří postoupili do druhého kola, aniž by je podporovala jedna z velkých stran - sociální demokraté či lidovci.
Květnové druhé kolo voleb, které vyhrál profesor ekonomie a bývalý předseda Zelených Alexander Van der Bellen rozdílem jen zhruba 30 000 hlasů, u ústavního soudu napadla FPÖ a soudci jí nakonec dali za pravdu. I když nezjistili, že by se s hlasy přímo manipulovalo, přišli na řadu formálních pochybení volebních komisí, a volby proto nařídili opakovat.
Nový termín byl nejprve stanoven na 2. října, ukázalo se ale, že kvůli vadným obálkám určeným pro korespondenční hlasování by bylo možné volbu opět zpochybnit, a úřady ji proto raději přesunuly na 4. prosince.
