Armáda by měla mít podle Stropnického v budoucnu aspoň 30 000 profesionálních vojáků a k tomu dalších 5 000 vojáků v záloze. Dosavadní cíl 27 000 profesionálů mu připadá nízký. Jenže nárůst armády bude znamenat miliardy ve státním rozpočtu navíc!
"Já si myslím, že 30 000 profi vojáků plus záloha aspoň těch 5 000 je v podstatě minimum. Čili my musíme ty plány našich předchůdců v tomto navýšit," řekl ministr.
Do roku 2025 se to ale podle Stropnického nedá stihnout. Záležet bude i na situaci na trhu práce, protože třeba v regionech, kde je vyšší nezaměstnanost, je zájemců víc. Ministr řekl, že pro letošek má armáda rekrutační cíl 2 000 lidí a už v září se jich přihlásilo 2 200. "Ten zájem o práci v armádě je," uvedl.
Podle údajů ze začátku letošního roku evidoval resort zhruba 22 000 vojáků z povolání, 6 400 občanských zaměstnanců a asi 1 100 státních zaměstnanců podle služebního zákona. [bomba]
Žádný členský stát NATO to nebude mít podle ministra jednoduché, pokud by měl do roku 2025 zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu, což by měly členské země vydávat. Meziroční růst výdajů na obranu o deset procent mu připadá jako přiměřený.
O plnění požadavků NATO se začalo hovořit především v souvislosti s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který před volbami spolupráci v rámci NATO zpochybňoval a po spojencích požadoval, aby na své bezpečnosti pracovali více sami.
Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, který se s ministrem Stropnickým v debatě utkal, není možné utrácet peníze jen proto, že existuje závazek zvýšit výdaje. “Je zapotřebí vědět, k čemu budou sloužit a jestli budou sloužit k bezpečnosti občanů ČR,” uvedl Filip.