Mnoho řidičů s tím, že strážníci rychlost měří, souhlasí, mnozí ale také ne. Senátor Kubera ji dává zapravdu s tím, že například v Teplicích žádné radary hlídající rychlost nejsou a taky to funguje. Přitom je ale dokázáno, že nainstalovaný, byť jen informativní radar v ulici nutí řidiče, aby zbrzdili.
„U nás jsou před domem psí exkrementy, šílenci na kolech jezdí po chodnících a ohrožují chodce, nebezpeční psi lítají po sídlišti bez obojku nebo vodítka, ale hlavně že tu panáčci v uniformách měří rychlost. Tam, kde nikdo moc nejezdí, a kde řidiči lítají, nejsou,“ postěžovala si třeba obyvatelka Českých Budějovic.
Vrcholem podle ní prý jednou bylo, když sledovala, jak strážníci měří rychlost v ulici, která byla slepá, a kde se kvůli povrchu nedalo jet více než čtyřicítkou. Podobné zkušenosti mají v mnoha městech republiky, včetně Prahy. [bomba]
„Tak jako strážníci nevyšetřují trestnou činnost, ani měření rychlosti aut jim nepřísluší. Malé obce jsou v tomto ohledu v obrovském střetu zájmu. Jde jim primárně o to, aby naplnily své obecní pokladničky, a trestají tak řidiče i za překročení rychlosti třeba o tři kilometry v hodině,“ namítá senátor Kubera a má asi svým způsobem pravdu. Mnohde skutečně nejde o dodržování předpisů, ale o peníze.
Městská policie byla zřízena primárně proto, aby dohlížela na pořádek, ne aby měřila rychlost. Navíc stejně vždy musí se státní policií konzultovat lokality, kde chce měřit.
Zda návrh novely zákona o obecní policii projde sněmovnou a dál Senátem, nebo Kuberův nápad zůstane u ledu, se teprve uvidí. Změn už kolem měření rychlostí bylo tolik, že je to až směšné. Ale hodně trapný byl dávný nápad, aby strážníci, pokud chtěli měřit, museli mít před místem obří informační ceduli, kterou s sebou navíc museli vozit. Ke všemu to ztrácelo smysl, protože museli tak hříšníky dopředu informovat, že tam se měří. Tento nesmysl naštěstí z legislativy zmizel!