Druhý se v žebříčku agentury STEM umístil ministr obrany Martin Stropnický (ANO) se 43 procenty a o bod tak předstihl premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), který spadl na třetí příčku. Téměř všem politikům od května ubylo příznivců, jedinou výjimkou je předseda hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Petr Gazdík. STEM provedl průzkum po krajských a senátních volbách a těsně před vypuknutím kauzy kolem nevyznamenání Jiřího Bradyho.
Předseda STAN Gazdík si proti květnu v popularitě polepšil o jeden procentní bod na 31 procent, a poskočil tak z dvacátého místa na dvanácté.
Z dalších politiků se podařilo zůstat na květnových hodnotách pouze dvěma, a to šéfovi hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomiu Okamurovi a ministrovi kultury Danielu Hermanovi (KDU-ČSL). Herman se sice v době průzkumu sešel s dalajlámou, což později rozpoutalo kauzu kolem jeho příbuzného Jiřího Bradyho, průzkum ale skončil přesně v den vypuknutí aféry. Okamurovi stabilní hodnocení vyneslo návrat do popředí žebříčku, a to na čtvrté místo před předsedu KDU-ČSL Pavla Bělobrádka. [bomba]
Oslabení většiny sledovaných politiků bylo rozdílné. Slabší pokles, který znamenal spíše návrat k předchozím hodnotám, zaznamenala například ministryně Michaela Marksová (ČSSD), ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) či předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Výraznější oslabení popularity po volbách zaznamenal premiér Sobotka (o 11 bodů) a někteří sociálnědemokratičtí ministři, jako Milan Chovanec (o 22 bodů) a Lubomír Zaorálek, Svatopluk Němeček a Jan Mládek (shodně o deset bodů).
Na úroveň před květnovým průzkumem se v říjnu vrátili také komunističtí politici Vojtěch Filip (30 procent) a místopředseda Pavel Kováčik (20 procent), ale také předseda ODS Petr Fiala (21 procent) a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek (12 procent). Předsedu hnutí Úsvit - Národní koalice Miroslava Lidinského stále nezná více než třípětinová většina občanů, málo známí jsou také místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek a za ODS Alexandra Udženija.