Například handicapovaní lidé, kteří doposud pracují, možná budou muset skončit. V ČR je asi milion postižených, pracovat může asi 400 tisíc z nich. Ovšem nový návrh na zvýšení minimální mzdy na 11 tisíc korun může jejich život hodně zkomplikovat. Mnohým firmám se tak přestanou tito lidé vyplácet a budou propouštět.
Dnes mají zdravotně postižení nárok na minimální mzdu ve výši 9 300 korun měsíčně, zatímco zdraví lidé mají 9 900. Ministryně Marksová navrhuje, aby se nejnižší mzda zdravých a zdravotně postižených srovnala a od ledna 2017 rovnou i zvýšila na 11 tisíc korun.
„To je sice jistě pro ty lidi záslužný krok, ale oni o více přijdou, než vydělají. My například bychom museli propustit nejméně polovinu z třicítky lidí, které zaměstnávám,“ řekl Bleskove.cz ředitel firmy, která dává handicapovaným práci. [bomba]
Náklady na mzdy by tak vzrostly, a to už si jak tato firma, tak i mnohé další nemohou dovolit. Stát totiž výrazně nepodporuje zaměstnavatele, kteří zaměstnávají postižené. Vláda o možném navýšení minimální mzdy bude rozhodovat tento týden.
Zvýšení minimální mzdy bylo podle ministerstva práce a sociálních věcí dlouho nejasné. „Zavázali jsme se sjednotit sazbu minimální mzdy pro osoby se zdravotním postižením i pro zdravé občany. Pokud dojde ke sjednocení, jsme připraveni navýšit příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením maximálně o 700 Kč. Již loni došlo k navýšení příspěvku na podporu jejich zaměstnávání o 1 500 Kč," uvedl mluvčí resortu Petr Sulek.
Takže pokud ministerstvo práce a sociálních věcí bude trvat na navýšení minimální mzdy, může připravit tisíce lidí o místo. Důvodem je i to, že systém v ČR je nastavený špatně. Posudkoví lékaři jsou někdy zaujatí, závistiví a někdy nerozhodují profesionálně, ale podle toho, jak se doslova vyspali.
„Posudkoví lékaři jsou někdy poměrně neúspěšní doktoři, kteří se nikde neuplatnili, nebo jsou to zapšklí lidi. Paradox je, že rozhodují oni podle svého, ne podle daných kritérií. A to je problém. A druhý problém je v tom, že pokud člověk s postižením začne pracovat, mnozí posudkáři jim nechtějí uznat invaliditu, což je ten největší paradox a vyloženě idiotismus,“ podotkl člověk, který se přes dvacet let věnuje práci v oblasti sociálních věcí a provozuje poradnu.
„Místo toho, co by paní Marksová a pan Sobotka měli hledat komplexní řešení, vymýšlí nesmysly, které jsou kontraproduktivní a nic fakticky neřeší,“ dodává sociální odborník.
Dokonce nyní chce Asociace zdravotně postižených prosadit jednodušší řešení založené na spolupráci všech stran - včetně měst a obcí a vracet zdravotně postižené pokud možno zpět do života.
Dalším mínusem sociálních demokratů jsou senioři. Narůstá počet těch, kteří dají až 80 procent ze svého příjmu, tedy důchodu za bydlení a služby. „To je sviňárna. Pracovala jsem od 18 let, měla dva úrazy, dřela jsem do dvaašedesáti. Dneska mám deset tisíc důchod a za jedna plus jedna, o čtyřiceti metrech čtverečních, zaplatím se službami skoro sedm tisíc. A to je městský byt a na příspěvek nemám prý nárok. Asi půjdu brzo pod most,“ svěřila se Bleskove.cz paní Jarmila ze středních Čech.
Podobných případů jsou v České republice stovky a výjimkou nejsou ani takové, kdy už důchodci o své byty přišli, a pokud se o ně nepostarali příbuzní, skončili i na ulici. V ČR se totiž podle odborníků na sociální oblast desítky let vůbec neřeší sociální bydlení, systém, který by zaručil handicapovaným a seniorům důstojné a dostupné bydlení. A protože seniorů přibývá, ceny stoupají, může to za pár let být veliký problém. Domovy seniorů to také příliš neřeší, protože i ty se pro mnoho z nich stávají nedostupné. V Praze se ceny šplhají až k 25 000 korunám, v krajích, jako je Jihočeský, Plzeňský nebo Vysočina, zaplatí důchodce v seniorském domě od 8 do 12 000 korun měsíčně.