Podle listu pouze těží z členství v organizaci, ale zároveň usilují o ochromení jejích orgánů.
Státy V4 si stěžují, že s nimi západoevropské země zacházejí jako s členy druhé kategorie. Netvrdí, že by jim bylo lépe mimo unii, ale nesnášejí zasahování Bruselu do svých vnitřních záležitostí, stejně jako pokusy zavést celounijních řešení proti jejich vůli, jak ukázaly spory kolem migračních kvót, píše deník.
[bomba]
„Pokládejte to za vinu našeho komunistickému dědictví ... Nemáme rádi, když se politika určuje jinde a pak je nám řečeno, že ji musíme provést," citují Financial Times nejmenovaného ministra zemí V4.
Deník poukazuje na to, že po finanční krizi z roku 2008 padly naděje těchto států, že rychle doženou západní státy a z toho pramení jejich deziluze. Řecký krach a migrační krize pak obnažily nedostatky evropského projektu a nakonec se ukázalo se, že nevěsta není taková, jak se slibovalo.
Podle Financial Times čeští politici reagovali na zvýšenou kritiku Bruselu ze strany Varšavy a Budapešti častými cestami do Berlína, aby upevnili svůj vztah ze strachu, že s takovou kritikou budou spojováni. Protievropské emoce ale využil jak slovenský premiér Robert Fico před březnovými volbami, tak ve svých projevech "populistický, ale populární český prezident Miloš Zeman", poznamenává deník.
Podle šéfa budapešťského politologického ústavu Political Capital Petra Kreka si hrají středoevropští politici na věštce, aby pak mohli poukazovat na to, že před problémy varovali, ale že EU nereagovala, a tak ji Británie opouští.