Nyní vznikla velká hádka mezi ČSSD a ANO. Zatímco socialisté chtějí stanovit strop věku odchodu do důchodu, ANO ústy vicepremiéra Andreje Babiše tvrdí, že jde o populismus. Jenže, pokud nebude stanovena hranice, lidé budou sedření umírat a penze se nedočkají.
„Vždyť už nyní prodělávají mrtvice, infarkty mladí lidé kolem 30 až 40 let. Je to ze stresu, přepracování. Sice se nám prodlužuje hranice života, ale pokud to takhle půjde dál, budou lidé umírat daleko dříve,“ míní jeden z kardiologů.
Hnutí ANO odmítáním stanovení maximálního věku odchodu do důchodu popírá to, co slibovalo v roce 2013 ve svém volebním programu. Uvedl to premiér Bohuslav Sobotka. Jeho ČSSD navrhuje, aby se odchod do důchodu ohraničil věkem 65 let, vicepremiér a šéf ANO Andrej Babiš je ale proti. Je podle něj třeba řešit hlavně výši důchodů. O sporném tématu bude příští týden jednat koaliční rada.
"ANO nerespektuje koaliční smlouvu, ani vlastní volební program, se kterým kandidovalo do voleb," uvedl Sobotka. Podle něj mělo ANO takzvané zastropování věku odchodu do důchodu ve volebním programu, se kterým v roce 2013 kandidovalo do Sněmovny. [bomba]
Babiš už dříve označil návrh ČSSD na ohraničení věku za populistický. Vláda debatu o tomto tématu ve středu na dva týdny přerušila. Sobotka doufá, že se koaliční partneři nakonec dohodnou. Řekl, že nechce na vládě silové hlasování, kdy by například sociální demokracie a lidovci mohli počtem svých členů hnutí ANO přehlasovat.
Situaci by Babiš okamžitě řešil u zdravotně náročných zaměstnání. "Zároveň budu souhlasit s tím, aby u fyzicky a psychicky náročných povolání, jakými jsou řidiči, zaměstnanci v těžkém strojírenství, zdravotní sestry nebo pracovníci v sociálních službách, byl odchodu do důchodu stanoven na nižší věkovou hranici," uvedl s tím, že je důležité, aby se na výši jejich důchodů podíleli také zaměstnavatelé.
Ovšem zaměstnavatelé jsou rádi, že jsou rádi. A protože vláda neustále hledí jen jedním směrem, problém nastane s lidmi, kteří pracují jako OSVČ a podnikatelé. Ty nikdo neřeší.
Bohuslav Sobotka společně se stranickým kolegou a předsedou Senátu Milanem Štěchem také připomněli, že jako horní hranici odchodu do důchodu mají věk 65 let například v Belgii, Dánsku, Estonsku, Itálii, Švýcarsku, Velké Británii či Španělsku. "Doufejme, že náš koaliční partner opustí snahu udělat z toho problém," dodal Štěch.
Růst důchodového věku se každoročně zvyšuje u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce. Legislativa přitom počítá se sjednocením věku pro odchod do důchodu pro muže a ženy narozené po roce 1971. Pokud se vláda dohodne na zavedení hranice důchodového věku v 65 letech, mělo by se to také týkat všech, kteří se narodili po roce 1971.
Ve hře je i varianta důchodové hranice v 67 letech. Když se vláda přikloní k této variantě, bude se důchodový věk dál postupně zvyšovat a pak bude počínaje pojištěnci narozenými po roce 1977 konstantní a bude činit 67 let jednotně pro všechny.
„Oni nepotřebují, abychom se dočkali důchodů. Pro naše politiky by bylo nejlepší, kdyby nás ze zaměstnání den před tím, než docílíme jakékoli důchodové hranice, odvezlo pohřební auto do krematoria a šoupli nás rovnou do pece. Abychom se náhodou ještě neprobudili a nechtěli penzi. Aby stát ušetřil miliardy korun na důchodech,“ dodal s nadsázkou Jaroslav Soukup, který se prý na důchod těší.
On se ho dočká, protože jej dovrší za rok, ale mladší ročníky se penze zřejmě taky vůbec dočkat ani nemusejí.