Ruska si vyplavala stříbro, ale sklidila bučení. Co s tím má společného Putin?
Tohle byl opravdu spíš hořký úspěch. Žádné velké ovace, Američanka Lilly King, která získala zlato, Jefimové ani ruku nepodala. Stříbrná závodnice byla zhrzená a je přesvědčena o tom, že se stala obětí celosvětového spiknutí proti Rusku. [bomba]
Což o to, obětí se možná doopravdy stala, stejně jako jiní ruští vrcholoví sportovci, v dnešní době i v dobách velké SSSR. Ale bylo to všechno asi trochu jinak. Ruští závodníci byli vždy pod silným tlakem tamní politiky. Pro ruské či sovětské absolutistické vládce byla a je nějaká fair play jen výrazem slaboštství. Vítězství za jakoukoli cenu bylo jedinou možnou variantou. Takže než někdo vynalezl chemický doping, pomáhali sportovcům tím, že jim za špatný výsledek hrozily politické sankce. V nejhorším případě i gulagy.
Takže kdo ví, jak to vlastně bylo s Jefimovou. Kdo jí navrhnul nebo dokonce přikázal, aby před závodem dopovala. Dost možná se jako oběť cítí právem. Každopádně právě usvědčení z dopingu před dvěma lety bylo tím důvodem, proč se letos vůbec neměla na olympiádě v Riu objevit.
Jenomže plavecká federace (FINA) nakonec rozhodla jinak. Její šéf Julio Maglione totiž napadl zprávu protidopingové agentury WADA, která odkryla celou ruskou dopingovou mašinérii. A přestože WADA předložila obrovské množství důkazů ruského a státem podporovaného dopingu, podařilo se Maglionemu nakonec svého přítele Vladimira Putina, jemuž dokonce dřív v Moskvě udělil řád FINA, proti dalším členům federace obhájit. A ustrnul se i olympijský výbor a plošný zákaz účasti ruským sportovcům v Riu nakonec nevydal. Jediný, kdo tuto odvahu našel, byl paralympijský výbor.
A tak Julia Jefimova letos vyrazila do Brazílie. Plavala jak ďas a skončila na druhém místě. Tentokrát možná i bez dopingu. Ale diváci ani kolegové sportovci to moc neocenili. Divíte se?
