Ministr Ťok je asi hodně naivní? Grázlové se dál můžou smát!
Je tak naivní, nevzdělaný nebo žije mimo realitu? Ministr dopravy Dan Ťok představil svůj plán na výrazné zvýšení pokut za nejvážnější přestupky v silničním provozu s odůvodněním, že stoupá počet smrtelných nehod na našich silnicích. Jenomže to je právě problém, který by si zodpovědný politik měl uvědomit.
Například za překročení rychlosti v obci o více než 40 km a mimo obec o 50 km by měla pokuta dosáhnout až 25.000 korun oproti dnešním 10 000. Zároveň by chtěl zvýšit bodovou hodnotu tohoto přestupku na šest bodů, přičemž by při druhém takovém přestupku měl platit zákaz řízení na jeden rok.
Má to však jeden háček. Když už chce stát říci a) tedy zvýšit postihy, pak by měl současně říci b) a výrazně změnit práci a dosavadní praxi dopravní policie, jakož zlepšit vymahatelnost pokut a zajistit, aby uložené zákazy řízení byly také dodržovány.
Podle dostupných statistik totiž například za prvé čtvrtletí letošního roku bylo z přibližně 125 000 spáchaných „bodovaných“ přestupků potrestáno těch opravdu nejzávažnějších jenom necelých 6%! Řízení pod vlivem návykové látky (2,9%), překročení rychlosti o více než 30 km (2,25%). V případě překročení o více než 40 km pak nedosahuje počet trestaných přestupků ani jednoho procenta (0,25%).
Nejčastěji trestanými přestupky jsou totiž ty „méně“ závažné. Téměř třetinu (31%) tvoří pokuty za překročení rychlosti v obci o více než 5 a méně než 20 km/hod. Nedomníváme se, že by zrovna tito pachatelé tvořili nějakou masu pirátů silnic. Jistě to znáte sami. Nikam nepospícháte, chcete jet povolených 50, ale na pár vteřin přestanete hlídat tachometr a už můžete jet o pár kilometrů nad limit, aniž jste to vůbec měli v úmyslu.
Přes představu pana ministra, že by nemělo jít o vydělávání na pokutách, ale o snížení počtu nehod a obětí je však ze statistiky patrné, že dosavadní policejní praxe spíše svědčí o opaku. Ono je prostě stále pohodlnější, a také finančně efektivnější, měřit rychlost 5 metrů za značkou začátku obce nebo 10 metrů před jejím ukončením, než se zaměřit na opravdu nebezpečné úseky.
Navíc je zřejmé, že stát uložené pokuty ani není schopen účinně vymáhat, a to i když už prodloužil promlčecí dobu na dva roky. Ono je to totiž tak, že pokutu nakonec zaplatí ten slušný řidič a notorický přestupník, si najde cestu, jak se jí vyhnout. Výchovný účinek takového nefungujícího systému je nulový!
A to už vůbec nemluvíme o dodržování uložených zákazů řízení. Podle dosažitelných údajů přistihnou policisté ročně za volantem přibližně 6000 osob, kterým byl jeden, nebo i několik zákazů řízení uloženo. Extrémem je pak známý případ mladíka, který pod vlivem drog usmrtil policistku. Ten měl takových zákazů uložených jedenáct!
Je tedy zřejmé, že ono ani tak nejde o výši pokut. Jde spíše o to, že když je stát natolik neschopný, že ukládané pokuty a omezení není schopen vymoci, pak je jejich dramatické zvyšování vcelku k ničemu.
Ta slušná část řidičské obce se bude i nadále, stejně jako dosud, za volantem chovat slušně a ti, na které má toto opatření mířit se, rovněž nadále, budou státu smát „do obličeje“!
<br><br>
Za současného stavu je tedy představa pana ministra, že „…když udělám přestupek, měl bych být chycen a pykat...“ spíše zbožným přáním.
