KDU-ČSL: Připravovaná novela stavebního zákona se vzdaluje potřebám občana, kritizují ho představitelé menších obcí i velkých měst
Na připravovanou novelu si stěžují jak starostové menších obcí, tak i představitelé velkých měst. „Návrhem zákona se vytváří jednotná soustava státní stavební správy, v jejímž čele není žádné ministerstvo, ale nově zřízený Nejvyšší stavební úřad, který bude nadřízený krajským stavebním úřadům. Ty budou mít svá územní pracoviště v obcích s rozšířenou působností. Tento návrh je zcela v rozporu se stávajícím principem veřejné správy, vzdaluje se občanům a dle mého názoru také zvyšuje prostor pro korupční jednání,“ kritizuje návrh zákona senátorka Anna Hubáčková. (nestr. za KDU-ČSL)
Reformou veřejné správy je od roku 2000 zaveden smíšený model. Nový stavební zákon stavební řízení centralizuje, odděluje státní správu a samosprávu. Navíc se velmi vzdaluje občanovi, zní z KDU-ČSL. Zákonem se ruší hodně stávajících stavebních úřadů, koncentrují se do obcí s rozšířenou působností. V současné době existuje cca 660 stavebních úřadů, které mají přejít pod 205 obcí s rozšířenou působností jako územní pracoviště krajského stavebního úřadu.
“Stavební úřady v rámci svých možností personálního obsazení postupují často dobře, ale mnohdy i neefektivně kvůli složitému a nesmyslnému systému dotčených orgánů státní správy, což je podle kritiků daleko větší problém než personální obsazení a současné postavení stavebních úřadů. Souhlasíme se snahou urychlit a zjednodušit stavební řízení, stejně tak s nutnou elektronizací jednotlivých procesů, nelze souhlasit se způsobem provedení,“ uvedl starosta Josefova na Hodonínsku Vojtěch Pospíšil (KDU-ČSL).
Že je model koncentrací rozhodovacích pravomocí v jednomu státním orgánu vhodným prostředím pro korupci a pro samosprávy velkých měst nepřijatelný, potvrzuje i radní pro územní plánování města Brna Filip Chvátal. „Vždyť o odvolání se rozhoduje v rámci jednoho orgánu, povolení lze změnit jen na návrh stavebníka nebo z moci úřední, je silně posíleno postavení stavebníka a oslabeno postavení sousedních vlastníků pozemků, a hlavně obcí a měst. Nepřijatelné pro nás ale je faktické odebrání funkce samosprávy při tvorbě svého často jediného rozvojového dokumentu, jako je územní plán. Ten by měl nově pořizovat státní superúřad, na který dokonce nebude mít velký vliv ani Ministerstvo pro místní rozvoj, natož město, které jej chce a potřebuje. V měřítku a složitosti problematiky, jako je například v Brně nebo Praze, se nelze spolehnout na osvícení a fundovanost nových úředníků mimo radnici. Nehledě na fakt, že nám není jasné, kde se takoví noví odborníci na trhu práce naleznou,“ dodal Chvátal (KDU-ČSL).
Zákon předpokládá převod úředníků z měst, obcí a krajů na nově zřizované úřady, aniž by mělo Ministerstvo pro místní rozvoj řádnou analýzu, jak je výkon činností na jednotlivých úřadech vykonáván. „Nový zákon má mnoho dalších problematických míst a v zásadě rezignuje na ochranu veřejného zájmu a ve svém důsledku i na ochranu životního prostředí. Jedinou transparentní cestou, jak celý systém stavebního řízení zrychlit, je zavést pokuty za nedodržení lhůt a zavést také lhůty při odvolacím řízení,“ podotkla senátorka Hubáčková.
