Tomáš Zdechovský: Rodina je pro ženy nejhorším žalářem. OSN to naštěstí chce změnit!

Čísla hovoří jasně. Rodina v pojetí otec-matka-děti je pro ženy a dívky jedno z nejnebezpečnějších míst pro život. Dle paní Phumzile Mlambo-Ngcuka, která působí jako výkonná ředitelka Agentury OSN pro genderovou rovnost a posílení postavení žen (UN Women), o něčem podobném vůbec nemůže být pochyb.

Podle studie této organizace totiž bylo v roce 2017 58 % z celkového počtu 87 000 ve světě zavražděných žen obětí vlastních příbuzných (v Evropě šlo o 3 000 vražd, v Africe a v Asii dohromady o 39 000 případů). „Nechme stranou, že ve své studii už neprezentují, že muži tvoří 80 % všech obětí a také je z nich 36 % zabito vlastními příbuznými, 18 % přímo intimní partnerkou/em. Téma se musí řešit genderově a zajímat nás má jen pomoc ženám a těm, co se jako ženy identifikují, ne prevence všech vražd,“ podotkl Zdechovský.

Naštěstí se podle Zdechovského v UN Women našlo několik chytrých hlav, které ví všechno lépe než ostatní lidé na Zemi, a ty přišly s přelomovým dokumentem Progress of the World ́s Women 2019 - 2020: Families in a Changing World (Pokrok ve světě žen 2019 - 2020: Rodiny v měnícím se světě). „Že ještě nevíte, o co se jedná? Chyba. Účelem dokumentu totiž má být i uznání skutečnosti, že rodina je pro ženy a dívky ,ambivalentním prostorem´. Vedle svého pozitivního přínosu totiž rodiny mohou být místem násilí a diskriminace, kde je ženám a dívkám upíráno to, co potřebují, kde jí nejméně a jako poslední. Místem, kde jsou jejich hlasy potlačovány a je jim upírána jejich samostatnost,“ poznamenal europoslanec.

Tvůrci si podle něj dali skutečně velmi záležet na tom, aby bylo v dokumentu zmíněno opravdu všechno, co je možné spojit s útlakem v rodinách. „Jednu výtku bych ale přece jenom měl. Zapomněli totiž zmínit, že v rodinách dochází k vykořisťování dětí jejich rodiči, jak psali už v 19. století např. pánové Marx a Engels v Komunistickém manifestu. Toto opomenutí ale můžeme odpustit, protože dokument se zaměřuje čistě jen na problematiku žen, ne na vztahy rodičů a dětí. Nicméně věřím, že si můj podnět někdo vezme k srdci,“ poznamenal ironicky Zdechovský.

Naštěstí nezůstává jen u pouhých konstatování, prohlásil Zdechovský s tím, že v dokumentu najdeme i doporučení, jak současný stav zlepšit a k čemu tlačit všechny světové politiky - samozřejmě pod rouškou toho, že jedině tak vyřešíme vážný problém domácího násilí. „A opovažte se vy cis-hetero-patriarchální bílí muži a případné pomýlené ženy, které nevíte, co je pro vás skutečně dobré, něco namítnout! Jedině řešení popsané dále je totiž správné,“ pokračoval v ironickém duchu politik.

Na prvním místě je samozřejmě podpora rovnosti společně s podporou zákonů uznávajících diverzitu a nediskriminaci. Problémem má být málo práv pro nesezdané a stejnopohlavní páry. Je totiž strašnou tragédií, že nejen duhové páry žijící „na hromádce“ nemají všude ve světě taková práva, jako ty sezdané. Žádný papír totiž nesmí hrát v přístupu k právům roli. Vlastně stop, předně pro stejnopohlavní páry je naopak nutností, aby mohli všude získat „papír“ legitimizující jejich soužití. V takových případech se totiž jedná o vyjádření rovnosti manželství a důkaz podporované diverzity, píše se v dokumentu.

Přestože i sami tvůrci dokumentu uznávají, že to jde proti lidským právům, měla by být podle nich tolerována i polygamie, kterou označují pouze jako „sporné téma rodinného práva“. V této věci přihlížejí k tzv. Maputskému protokolu, který byl schválený Africkou unií a zasazuje se za posílení práv žen na černém kontinentu. V tomto důležitém dokumentu se říká, že není rozumné snažit se měnit tamní zákony o polygamii... „A víte co? Já s tím naprosto souhlasím! Jaképak jeden muž a jedna žena, respektive jeden a jeden téhož pohlaví. Je načase zbavit se reziduálního eurocentrického koloniálního myšlení, projevujícího se naprostým nepochopením zvyklostí v odlišných kulturách. Máme rok 2019, ne? 19. století je dávno za námi. Více žen by mělo mít právo sdílet jednoho muže,“ neubránil se sarkasmu Zdechovský.

Dále dokument doporučuje zajistit kvalitní dostupné služby podporující rodinu a genderovou rovnost. Někteří se tomu možná opět budou divit, ale rodiny a genderová rovnost mají být nejlépe podpořeny mj. i pomocí legálních a dostupných potratů, ideálně v jakékoli fázi těhotenství. A dále také mají být podpořeny umožněním umělých oplodnění všem ženám, které si to přejí, i kdyby byly bez partnera/ky. Teď je to komerční záležitost, všechny ženy si to nemohou dovolit a dochází tak k neuvěřitelné diskriminaci, hlásá dokument.

„Teď už tedy víme, jak má vypadat taková ideální společnost pro ženy, která bude mnohem bezpečnější, ohleduplnější a sociálně spravedlivější. Důležité je, aby v ní byly legální potraty, sexuální svoboda a nesezdané páry měly stejná práva jako ty ,s papírem´, který ale musíme zachovat pro ty alternativní páry, co by ho chtěly. Na druhé straně má být v tradičnějších společnostech tolerována polygamie, protože jde prostě o tradici a respekt k jiné kultuře a smýšlení,“ shrnul dokument Zdechovský.

Docela se prý diví, že v popisované pokrokové zprávě nenašel chvalozpěv na Amandu Liberty, která si nejprve kvůli zamilovanosti do Sochy svobody změnila příjmení a aktuálně je zasnoubená s lustrem. Nebo o dalších známých případech Mexičanky Carol Santa Fe, jež si vzala nádraží v Santa Fe, Američanky Eriky La Tour Eiffel, která se provdala, jak jistě už tušíte, za Eiffelovu věž, či Švédky Eijy-Riitty Eklöf Berliner-Mauer, která si zase našla životního partnera v Berlínské zdi. „Tyto emancipované ženy totiž jistě žádný ,intimní terorismus´ způsobený jejich partnery nezažívají a mohly by tak být prezentovány jako příklady dobré praxe! Sice jsou se svou objektofilií menšina, ale věřím, že brzy budou mít svou vlajku a do svých studií je hrdě pozvou i ta média, která to ještě neudělala. No, nevím, kde bychom byli, kdyby nebyla OSN. A nevím, jak mě mohlo napadnout, že podobnými dokumenty spíš normalizujeme deviArchivKDaci, než vyřešíme domácí násilí. Ale o tom zas příště,“ dodal Zdechovský.