Nájemní smlouva aktivistům vypršela začátkem března 2016. Od této doby užívali bývalý objekt plicní kliniky neoprávněně. Prostě žádný spor o nájemní právo, které už dávno zaniklo, ale obyčejné obstrukce, protahování a prudění majitele objektu, tvrdí Humplík.
Představitel Kliniky Jakub Ort řekl iDnesu, že aktivisté do neoprávněně užívaného objektu investovali několik milionů korun. „Kdyby jen zlomek peněz, energie a úsilí věnovali do vybudování ,autonomního centra´ běžným postupem, už dávno mohli mít fungující projekt získaný legálním způsobem. Jenže to by nebyla uzrušující kovbojka, o kterou šlo klinikářům zřejmě v první řadě,“ konstatoval Humplík.
V říjnu 2016 budovu od státu získala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Tento nový vlastník s aktivisty nikdy žádnou nájemní smlouvu neuzavřel. SŽDC prostě jen chtěla začít svůj objekt užívat, připomenul politik. „Byla ve stejné situaci, jako kdybyste přijeli v pátek na chatu a zjistili, že se vám tam přes týden usídlili bezdomovci. ,Zavolám policii, které vetřelce z mé chaty obratem vynese v zubech a potrestá za vloupání,´ řeknete si. Jenže v případě Kliniky to takhle bohužel nefungovalo. I když právně byla situace naprosto jasná, rozjeli kolotoč nesmyslných soudních sporů, které samozřejmě opakovaně prohrávali. Jako kdyby se s vámi ti bezdomovci soudili o právo zůstat ve vaší chatě, kam se vlámali,” podotkl Humplík.
Klinika se od toho liší vlastně jen dvěma věcmi. Její obyvatelé se zaprvé opakovaně snažili se státem i se SŽDC „dohodnout”, aby v objektu mohli zůstat, a zadruhé v tom měli podporu části politiků. Třeba někdejšího náměstka primátorky Matěje Stropnického, ministra financí Andreje Babiše nebo pražských zastupitelů Pirátů. „Jenže jak ,dohodnout´? To je přece stejně absurdní, jako kdyby se s vámi pokoušeli vyjednávat ti bezdomovci ve vaší chatě. A ještě děsivější je, když protiprávní okupaci cizího majetku schvalují politici. Veřejnosti tím totiž říkají: ,Zákony neplatí, vlámat se někam je v pořádku.´,“ poznamenal Humplík.
Tohle je podle něj na celé věci asi nejhorší. Squatting existuje, stejně jako existují krádeže v obchodech, výroba drog, znásilnění, loupežná přepadení a další trestná činnost. Jenže Klinika se bohužel stala učebnicovým příkladem tzv. teorie rozbitého okna. Američtí sociologové a kriminalisté tak popisují stav, kdy malá neřešená překročení všeobecně uznávaných pravidel a norem efektem sněhové koule inspirují pachatele stále větších zločinů. Pokud necháte neopravené rozbité okno, sprejer si řekne: „Co bych sem něco nenačmáral, když to tu už stejně vypadá takhle?” a zloděj si řekne: „Rozmlácené okno, tak proč bych jim ještě něco nevzal?”
Právě proto bylo tak důležité, že se majitel objektu (SŽDC) proti vůli části nezodpovědných politiků tak usilovně snažil bránit veřejný majetek, konstatoval Humplík. Kdyby to prý nedělal a nechal Kliniku nerušeně fungovat, pomyslné okno by zůstalo rozbité. Další potentiální obsazovači cizích objektů by si řekli: „A hele, na Klinice jim to prošlo! Stropnický, Babiš, Piráti a další politici aktivisty dokonce podporují. Tak to se taky někam vlámeme. Když můžou oni, proč ne my?”
V českém právním povědomí napáchali klinikáři zmatek svým zpochybňováním základních principů demokratického státu, je přesvědčen Humplík. „Fetišizace soukromého práva je jeden ze základních problémů této společnosti. My jsme pro demokratizaci vlastnictví,“ řekl Jakub Ort, člen „kolektivu“ Kliniky. „Přesně takhle mluvili (a konali) po únoru 1948 komunisté. Soukromá práva prostě zrušili a majetek ,zdemokratizovali´ znárodněním. Byla to obyčejná krádež, jeden z největších zločinů komunismu, po listopadu 1989 jen částečně napravený restitucemi. A po tom všem nám bude někdo s vážnou tváří opakovat, že soukromé právo neexistuje a všechno patří všem? Podle stejně zrůdné logiky by nějaký šílenec mohl tvrdit, že arizace židovského majetku nacisty byla vlastně v pořádku. Hitler přece jen ,zdemokratizoval´ to, co patřilo Židům,” neskrýval rozhořčení Humplík.
A že je tahle paralela přitažená za vlasy? Podle Humplíka rozhodně není. „Levicoví klinikáři se otevřeně hlásili k Marxovi a na Žižkově opakovaně pořádali veřejná čtení jeho děl. Marx je přitom jedním z klíčových inspiračních zdrojů nejzrůdnějšího režimu všech dob, který má podle historiků celosvětově na svědomí asi sto milionů lidských životů,” doplnil Humplík.
Navzdory tomuhle ideovému propojení Kliniky s komunismem ale neztrácejme humor, radí Humplík. Žižkovský squatteři se opakovaně vyjádřili, že Klinika je symbolem občanské neposlušnosti a ostrůvkem alternativního a svobodného způsobu života, nezávislého na zločinném státním kapitalismu. Tyhle fráze vyvolávají úsměv svým pokrytectvím, říká politik. „Chci být sice nezávislý na státu, ale zároveň s tím státem rozjedu kolotoč soudních sporů? Vydávám se sice za squattera, ale zabraný objekt bez rozpaků připojím k rozvodům elektřiny a vody? Tvrdím, že žiju alternativně, ale na zahradě Kliniky pořádám grilovačky? ,Veřejnoprávní squatteři´ byli prostě jen znuděnou partičkou zlaté mládeže. Místo mejdanů na chatě bohatých rodičů se bavili hezky v centru Prahy. Marx, alternativa a všechny tyhle floskule a fráze jim sloužily jen jako kouřová clona k letním párty. Zbývá úlevný úsměv, že už je to minulost. Nic víc si kauza Klinika vlastně nezaslouží,” dodal Humplík.