Zaměstnavatel má podle Válka pochopitelnou tendenci zvyšovat platy zaměstnancům pomaleji, než zaměstnanci chtějí. I proto existují odborové organizace, které zaměstnance zastupují a vyjednávají zvýšení platů. To je v případě zaměstnanců ve zdravotnictví složité. Může to fungovat v případě soukromých zdravotnických zařízení, ale v případě státních či řízených krajem nebo městem je to problém.
"Podnikatel se zkrátka snaží generovat zisk, který různě využívá. A zaměstnanci (odbory) chtějí, aby co největší část zisku rozdělil do mezd. Státní zařízení, což jsou přímo řízené nemocnice, mají tak plánovat, aby měly vyrovnaný rozpočet a negenerovaly zisk. Většina našich nemocnic (dnes v podstatě všechny) je ale naopak ve ztrátě, což přiznává i ministerstvo," poznamenal poslanec.
Z logiky věci by každý jiný podnikatel omezil v takovémto případě ztrátové činnosti, zmrazil platy nebo je dokonce snížil, a nakonec možná musel vyhlásit bankrot. V případě zdravotnictví ale takovýto postup není možný (i když před lety se to již téměř stalo a nemocnice musely být oddluženy). Navíc mají zdravotníci tzv. tabulkové platy a další příplatky, které definují nepodkročitelné minimum mzdy.
Příjem zdravotnických zařízení je dán příjmem za zdravotního pojištění. Druhá možnost, která v některých případech funguje, je platba za péči. A nyní nastala velmi zvláštní situace. Nemocnice a všechna zdravotnická zařízení se musela začátkem roku dohodnout s pojišťovnami v rámci dohodovacího řízení (které je v praxi spíše dohadovací) na výši úhrad. Obě strany tehdy vycházely se známé situace, tady z nákladů a výdajů v uplynulém roce včetně růstu výdajů na mzdy. Několik týdnů po dohodovacím řízení ale premiér Babiš vyhlásil, že zajistí podstatně širší i vyšší zvýšení platů zdravotníků, než se přepokládalo. Logické by podle Válka bylo, kdyby toto zvýšení platů kopírovala zvýšená úhrada pojišťoven. To se ale nestalo. Vzhledem k tomu, že se jedná o nařízení vlády, bude se toto týkat všech nemocnic, které nemají soukromé vlastníky. Stoupnou výdaje, ale úměrně tomu nestoupnou příjmy. "Nemocnice zisk nevykazují, takže nemají kde brát. Budou muset více šetřit – omezit provádění drahých výkonů či těch, na kterých prodělávají, přestat investovat do oprav, nakupovat co nejlevněji (nejlépe na tržišti nebo v Číně) a rezignovat na kvalitu. A dluhy těchto nemocnic se ještě více prohloubí. Nebo snad peníze na navýšení mezd dá nemocnicím jako provozní dotaci ministerstvo zdravotnictví či sám premiér Babiš?," ptá se Válek.
V nemocnicích řízených krajem či městem bude muset dotovat zvýšení platů jejich zřizovatel (kraj nebo město). No a v případě soukromých zdravotnických zařízení to asi zajistí trh. "Je naprosto správné, že platy ve zdravotnictví rostou. Především zdravotníkům v nepřetržitém provozu by měly růst nejrychleji. Ale tento růst platů musí jít ruku v ruce s růstem plateb od pojišťoven. A to se neděje. Proto se jedná o čistě populistickou proklamaci, která povede ke zvýšení zadlužení nemocnic a ke zhoršení dostupnosti a kvality zdravotní péče," doplnil Válek.
Je tedy řešení platy nezvyšovat? "To v žádném případě! Platy v zdravotnictví růst musí už jenom proto, že je nedostatek zdravotníků i ve všech okolních zemích. Tam jsou přitom platy zdravotníků vyšší než v naší republice. Dokonce i na Slovensku jsou dnes platy absolventů vyšší než v ČR. Pokud nechceme, aby nám odcházeli zdravotníci stále více do zahraničí, musí dojít ke zvýšení platů ještě daleko razantněji než nyní. To ale bez zvýšení úhrad od pojišťoven nepůjde," dodal poslanec.
Ale i to má prý svoje hranice. "Proto je opravdu nezbytně nutné zahájit debatu o připojištění a o reformě zdravotnictví. Pasažéři na Titaniku také nevěděli těsně před nárazem, ale ani po nárazu do ledovce, jak je situace zlá. A když to zjistili, bylo již pozdě. Před nárazem to ale nevěděl ani kapitán, což byla osudová chyba. Podobnou chybu nesmí udělat ministr zdravotnictví. Naše zdravotnictví má k Titaniku blíž, než většina obyvatel tuší. A jakmile narazí, bude již pozdě situaci řešit," uzavřel poslanec.