Zdechovský: Politický islám a šaría se už prosazují i v Evropě

Strana, o které je řeč, prosazuje oddělenou městskou dopravu pro muže a ženy, povinnost mít halal potraviny na každé škole, umožnění nošení šátků na všech místech a také zavedení trestu smrti. "Myslíte si, že na takovou stranu můžete narazit buďto v tradičních muslimských zemích, případně ve Francii roku 2022, jak to v knize Podvolení předpovídá kontroverzní francouzský autor Michel Houllebecq? Pokud ano, tak vás zřejmě vyvedu z omylu. Nic totiž není vzdálenějšího pravdě. Strana, kterou mám nyní na mysli, působí od roku 2012 v Belgii a jmenuje se Islam. Kdyby někoho zajímalo, co má vyjadřovat její název, má se prý jednat o akronymum skládající se z francouzských slov Integrité, Solidarité, Liberté, Authenticité a Moralité," poznamenal Zdechovský.

Europoslanec připomenul také velmi zajímavou osobní historii hlavní tváře této strany, kterou je Redouane Ahrouch. Už na začátku svého politického působení tvrdil, že chce prosazovat etiku v politice. Pikantní na tom je, že on sám byl v roce 2003 odsouzený za domácí násilí, kterého se opakovaně dopouštěl. A ve straně Islam není s podobnou historií sám. Belgie se s islamismem v mnoha podobách potýká už delší dobu. "O tom, že se jedná o reálně existující problém, jsme se mohli přesvědčit nejpozději při teroristickém útoku na bruselské židovské muzeum v roce 2014. Po útocích, které se odehrály na podzim následujícího roku v Paříži, se také dostalo do všeobecného povědomí, že bruselská část Molenbeek bohužel sloužila jako líheň teroristů," řekl Zdechovský.

Vedle toho držela Belgie dle údajů z roku 2015 jedno smutné prvenství. Kolem 500 lidí odešlo bojovat do řad tzv. Islámského státu a Belgie se tak stala evropskou zemí s největším počtem lidí v IS na počet obyvatel. Několik měsíců poté následovaly teroristické útoky na bruselském letišti a v metru. A vedle toho se islamismus začíná pomalu prosazovat i na místní politické scéně. "Za zmínku určitě stojí ještě fakt, že největšími zastánci migrantů z muslimských zemích jsou v Belgii levicové strany, liberálové a neziskové organizace, které jsou i nejčastějšími kritiky opatření na omezení migrace," podotkl Zdechovský. Vycházejí prý často z předpokladu, že multikulturní společnost bude více tolerantní a oni získají voliče. "Příklad Belgie však ukazuje, že je tomu naopak. Belgické tajné služby opakovaně s odchodem mladých bojovat do Sýrie upozorňovaly, že radikalizace a islamismus se nejlépe šíří u vnuků původních migrantů, kteří hledají své kořeny a odpovědi na svou identitu, které jim dává radikální islám. Zmínění jsou ale dále přesvědčeni o své multikulturní pravdě a důkazy ignorují," konstatoval europoslanec.

Nejdůležitější otázkou proto podle Zdechovského je, zda se skutečně máme obávat toho, že by strana Islam mohla získat v Belgii reálný politický vliv a země měla na krku i jednu otevřeně antisystémovou stranu? "Můžeme se samozřejmě utěšovat daty z průzkumu z roku 2016, uskutečněného mezi muslimy v Bruselu a ve Vlámsku. Podle získaných informací zastává jen málo dotázaných muslimů otevřeně nenávistné postoje či sympatie k radikálním formám islámu. Např. 14,5 % lidí má či spíše má pochopení pro radikalizaci mladých a jen 6 % má či spíše má pochopení pro lidi, co šli bojovat do Sýrie v řadách IS," doplnil Zdechovský.  [bomba] 

To ale v žádném případě neznamená, že hrozba prosazení politického islámu v západní Evropě patří do říše sci-fi. Sociální realita je mnohem složitější, než jsou si někteří ochotní připustit, je přesvědčen lidovecký politik. Odmítat IS ještě nemusí znamenat odmítání politického islamismu jako takového. Z toho samého průzkumu totiž zároveň jasně vyplývá, že poptávka po straně pro muslimy v Belgii rozhodně existuje. "Něco přes 60 % muslimů ve Vlámsku a Bruselu by určitě nebo spíše volilo stranu, která by ve volbách kandidovala jako muslimská. Muslimů je nyní v Belgii podle odhadů ze začátku loňského roku kolem 860 tisíc, což je téměř 7,6 % všech lidí žijících v Belgii," upřesnil Zdechovský.

Pokud jde o reálný vliv strany Islam na belgickou politiku, tak ten se nyní limitně blíží nule. V posledních komunálních volbách získala strana celkem dva mandáty, když uspěla v bruselských částech Anderlechtu a v již zmíněném Molenbeeku, kde tvoří velkou část obyvatel právě muslimové. Konkrétně se mluví o 32 % v případě Anderlechtu a 42,5 % v Molenbeeku. V Anderlechtu obdržela strana Islam před šesti lety 4,13 % hlasů a podobný byl i výsledek v Molenbeeku, (4,12 %). Pro úplnost je třeba dodat, že strana kandidovala také v centru Bruselu. Zde ale získala jen 2,33 % hlasů a neuspěla. Prorazit se ji později nepodařilo ani ve volbách do regionálních parlamentů v roce 2014. V Bruselském regionu získala 1,70 % hlasů a svoji kandidátku sestavila i v provincii Liége, kde ji ale podpořilo ještě méně voličů - 0,51 %. Ve stejnojmenném provinčním městě byla podpora této strany o něco vyšší. Dosáhla zde 1,53 % podpory.

Dosavadní volební výsledky tedy nasvědčují tomu, že takto bezvýznamné uskupení nemůže představovat žádné větší nebezpečí. "Jsou ale ona dvě křesla v místních správách opravdu tak málo, jak se zdá? Ne tak docela. V roce 2012 byla strana Islam nově založená a kandidovala poprvé. Navíc na kandidátních listinách v bruselských částech, kde uspěla, měla tato strana vždy jen jednoho člověka. Islamisté tedy dokázali vytěžit z voleb téměř maximum a ani v jednom případě tedy výsledek rozhodně úplně zanedbatelný nebyl," prohlásil europoslanec. Belgii čekají letos 14. října komunální volby. Zatímco v roce 2012 kandidovala strana Islam jen ve třech částech Bruselu, nyní to bude ve 14 z 19 bruselských částí a celkem v 28 obcích v Bruselu a ve valonské části Belgie. Jedná se o nepatrné číslo z celkového počtu 589 místních samospráv v Belgii, což ale nic nemění na tom, že tato strana bude moci oslovit výrazně větší počet voličů a výrazně tak posílit své zastoupení zejména v Bruselu.

Navzdory tomu, že islamisté sice v nejbližší době nejspíše nezískají masovou volební podporu napříč Belgií, může strana výrazně zabodovat při volbách do lokálních samospráv v oblastech se silnými muslimskými komunitami, domnívá se Zdechovský. Ostatně, belgické islamistické uskupení spoléhá podle něj na to, že demografický vývoj je nakloněný muslimům a Brusel bude do roku 2030 muslimské město. "Ponechme stranou, že není příliš reálné, že by muslimové dosáhli v nejbližších letech nadpolovičního většiny obyvatel. Oficiální statistiky týkající se náboženského vyznání se v Belgii nevedou, ale odhady hovoří o tom, že muslimové tvoří necelou čtvrtinuo byvatel Bruselu. Za současného trendu je takřka nemožné dosáhnout tak výrazné změny složení obyvatelstva během více než deseti let," sdělil Zdechovský. Pravdou ale je, že muslimská populace je v Belgii výrazně mladší, než je zbytek obyvatelstva. Tím se v budoucnu pravděpodobně ještě zvýší počet i podíl voličů, které může islamistická strana oslovit. "A myslím, že důvod k obavám rozhodně nemají jen belgičtí socialisté a zelení, což jsou strany, které mezi belgickými muslimy zatím bodují nejvíce," řekl politik.

A přestože se strana Islam jednoznačně vymezuje vůči feminismu a genderu, zastánci těchto ideologií vesměs k proklamacím nové belgické strany mlčí. "Naopak se stále více naváží do konzervativních a křesťansko-demokratických stran zastávající tradiční Velikonoce, které poučuje o tom, co jsou to evropské hodnoty, jako to opakovaně udělal bývalý belgický premiér a šéf liberálů v Evropském parlamentu (frakce premiéra Andreje Babiše) Guy Verhostadt," upozornil europoslanec.

Dosavadní zanedbatelný vliv strany Islam tedy v žádném případě neznamená, že uskupení nemůže uspět na místní úrovni v obvodech, kde má silnou svoji přirozenou voličskou základnu. "Islamismus se začíná stávat hrozbou nejen bezpečnostní, ale jak se ukazuje, pomalu začíná prorážet i na evropské politické scéně. Když jsem na růst islamismu v Belgii upozorňoval v roce 2015, tak se tomu někteří čeští novináři vysmívali, jiní to považovali za hloupost. Tento rok jde strana Islam v Belgii opět do voleb. A chce segregovat ženy, zavést právo šaría a také trest smrti," podotkl Zdechovský. A co je nejhorší, v nadcházejících volbách do místních samospráv má prý obrovskou šanci výrazně posílit. "Myslím, že není třeba dodávat, že podobný vývoj můžeme čekat i v dalších evropských zemích, které nezvládly masovou imigraci z muslimských zemí. Například to je vidět na Itálii, kde od roku 2002 do roku 2017 vzrostl počet cizinců z 1 241 209 na 5 047 028 obyvatel. A od roku 2016 se v některých regionech se silnou muslimskou komunitou uvažuje o založení muslimské strany," uzavřel Zdechovský.