Zeman dopředu kveruluje. Nechce svého kritika Pocheho na post ministra zahraničí
Na špacír si opět pustil svá prezidentská ústa Miloš Zeman na čtvrteční návštěvě Moravskoslezského kraje. Mezi řečí prohodil, že by neakceptoval jako ministra zahraničí nynějšího europoslance Pocheho. [bomba]
Prezidentův „výstřel“ rozčílil místopředsedu ČSSD Martina Netolického i ústavního právníka Jana Kyselu. Prezident republiky totiž podle právníka Kysely nemá na taková prohlášení ze zákona vůbec nárok a je v tomto ohledu vázán návrhem předsedy vlády.
Jak Kysela uvedl pro Právo, odmítnout jmenovat ministrem by prezident mohl pouze člověka, který nesplňuje pro práci zákonné podmínky. „Například pokud by byl ve střetu zájmů a nebyl schopen se právní překážky zbavit, představoval bezpečnostní riziko jako například agent cizí mocnosti, nebo by byl analfabet,” podotkl ústavní právník.
„Pokud nejsou tyto nepravděpodobné důvody, tak prezident republiky není ten, kdo má říkat předsedovi vlády, koho má nebo nemá mít ve vládě,“ dodal Kysela.
Velmi rozladěně na prezidentova slova reagoval také místopředseda ČSSD Martin Netolický. „Nejsme v prezidentském ani poloprezidentském systému, který by byl založen na tom, že prezident má právo veta. V těchto případech ústava jednoznačně říká, jak má prezident postupovat. Předsedu vlády skutečně jmenuje podle svého uvážení, ale ministry jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády,“ poznamenal rovněž pro Právo Netolický.
Sám Miloš Zeman přitom v dobách prezidentování Václava Havla na podobné gesto svého předchůdce reagoval podobně jako dnes jeho kritici.
Když v roce 1998 připravoval vládní kabinet, prohlásil do médií, že prezident nemá mít žádné personální veto, bylo by to prý v rozporu s ústavou.
Před dvaceti lety tak komentoval fakt, že se Václavu Havlovi nelíbili jeho kandidáti na ministry zahraničí a vnitra Jan Kavan a Václav Grulich. Václav Havel oba v létě 1998 do funkcí jmenoval.
