Zdravotnické registry vznikají živelně, elektronizace stála občany 130 milionů, tvrdí Piráti
S tvrdou kritikou přišel Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřil, jakých pokroků dosáhlo Ministerstvo zdravotnictví v elektronizaci během uplynulých osmi let. "Chyběla koncepce řízení a v řadě případů zcela selhala spolupráce s nemocnicemi. Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy, které mělo systémy provozovat, porušilo zákon o veřejných zakázkách," vyplývá ze zjištění úřadu. Zakázky na tvorbu registrů za více než 24 miliónů údajně ministerstvo přihrálo bez veřejných výběrových řízení vybraným dodavatelům. [bomba]
Zjištění potvrdila stížnosti lékařů i nemocnic. Zdravotnických registrů vzniklo za sledovanou dobu přes 40 a daňové poplatníky vyšly na 130 milionů korun. Roční provoz spolkne dalších 70 milionů. A stále chybí dlouho plánované Národní centrum elektronického zdravotnictví, které by celý proces koordinovalo a zaštiťovalo.
„Tato praxe u nás bohužel není žádnou novinkou. Ministerstvu zdravotnictví trvalo neuvěřitelných osm let, než dokončilo strategii elektronizace. Mezitím ovšem celý proces započal a registry vznikaly živelně. Podle toho to dnes vypadá,“ komentuje Lukáš Černohorský, pirátský poslanec a člen sněmovního Podvýboru pro elektronizaci zdravotnictví.
Podle Pirátů je dokladem absence řízení procesu elektronizace zdravotnictví i vznik registrů, které dodnes nefungují. "Například Národní registr intenzivní péče nebyl spuštěn proto, že jej nemocnice odmítly používat a vkládat do něj data. Koordinační středisko registr pořídilo i přesto, že nemělo pověření Ministerstva zdravotnictví, ani oporu v zákoně," tvrdí.
„Bohužel pro digitalizaci u nás je typické, že se dělá přesně opačně, než by měla. Veškeré systémy se musí pečlivě otestovat a samozřejmě konzultovat s koncovými uživateli. V tomto případě s lékaři, nemocnicemi a zdravotními pojišťovnami. Až pak se závazně zavádějí do praxe. Ukázkovým příkladem je zavedení eReceptů. Už teď je jasné, že byl celý proces opět nepřipravený,“ dodává poslanec Petr Třešňák, člen Výboru pro zdravotnictví.
Od roku 2016 začal ÚZIS vytvářet Národní registr hrazených zdravotních služeb. Ten by měl, na rozdíl od stávajících registrů, získávat data přímo od zdravotních pojišťoven, namísto od lékařů a zdravotnických zařízení. Dosud se ho nepodařilo spustit v ostrém provozu. Důvodem byla neschopnost Ministerstva zdravotnictví spolupracovat s Ministerstvem vnitra, na jehož systému eGovernmentu měl registr fungovat. Ministerstvo zdravotnictví nezvládlo tento zásadní předpoklad funkčnosti vyřešit ani do ukončení kontroly NKÚ.
