Už to vypadalo, že se dlouholetí kamarádi usmíří. Jenomže je tu jedno “ale”! Drobný má nejspíš potřebu se do slavnějšího, úspěšnějšího a bohatšího kamaráda navážet. A moc neřeší, jak to řekne a co z toho vznikne.
„Podívejte se, nikoho jsem nechtěl urazit, ale nikdo mi nebude napovídat, co smím říkat do novin. Karlovo uzdravení pro mě byl nejlepší dárek k narozeninám!" uvedl Milan Drobný, který věří, že jeho vztah s Karlem bude zase na dobré vlně. [bomba]
„I starší lidi můžou občas přijít k rozumu," řekl doslova Drobný. No a právě v tom to je. Co tím chtěl zpěvák vlastně říct? Snad to, že se Mistr zbláznil, že ztratil rozum, nebo, že senilní? Co si to k Mistrovi dovolil? Anebo má snad Drobný smysl pro humor a sebeironii? Co to vlastně je ta sebeironie?
„Milan, i když se omluvil Karlovi a vlastně i Ivaně, se asi nikdy nesmíří s tím, že Karel je s Ivanou a že jí on ve skutečnosti nemůže přijít na jméno. Je to těžké, ale buď se s tím smíří, anebo jejich přátelství nadobro zanikne…,” obává se společný kamarád obou zpěváků. Co přesně ale první větou míní, není zcela jasné.
Staré dobré přísloví říká - mlčeti zlato. Možná by se toho mohl více jak sedmdesátiletý Milan Drobný držet, aby si nedělal zbytečně nepřátele. Zvlášť s někým, s kým se zná přes 50 let. A proč by si toto moudré přísloví neměl vzít k srdci i leckdo jiný? Třeba společný kamarád nebo méně jak sedmdesátiletý autor tohoto textu. Vlastně kdokoli.