Nejvyšší český zpěvák Radim Schwab: Zpívání je někdy jako chůze po žhavých uhlíkách!

Radime, máte za sebou poměrně aktivní muzikálovou a divadelní a koncertní sezónu. Čeho jste si letos zatím užil nejvíce? 

Tak nejvíc jsem si užil určitě své koncertní tour Mr. Muzikál. Povedlo se nám udělat úplně fantastická vystoupení, kde bylo to nejkrásnějí z těch nejlepších muzikálů. Hodně jsme na tom pracovali. Skvělé choreografie od Petry Parvoničové, které jsme dlouho nacvičovali. Skvělou taneční company, vynikající hudební těleso. A podařilo se nám vytvořit skvělou show, která měla obrovský úspěch a byla vyprodaná úplně všude, kde jsme byli.

Momentálně jste v muzikálu Sibyla, před tím jste hrál Fantoma opery. Je nějaká nová nabídka či projekt, nad kterým třeba teprve váháte?

Přišla nabídka na jeden nový muzikál, fantastický, ale nemůžu ještě prozradit víc, protože není ještě podepsaná smlouva, ale měl by být v sezóně 2018. Myslím si, že to bud pecka. Jednak je to skvělé dílo a jednak to bude se skvělým týmem. Ale nechci dopředu prozrazovat. A teď jsem před tour po Austrálii, kdy přišla nabídka od jedné producentky, která přišla s nápadem udělat tam tři koncerty. Tam bych měl být celý únor a zároveň i trochu cestovat a poznat tu zemi. Na to se moc těším. A už chystáme vánoční koncerty Vánoční sen. Jsem rád, že je o ně veliký zájem a budeme přidávat i další města. A potom potřebuji dotočit desku, kterou mám roztočenou a měla by být do Vánoc hotová.

Fantom opery je přeci jen váš poměrně dost zásadní a osudový muzikál. Věříte, že se opět vrátí? 

Fantom opery je samozřejmě fantastické dílo, bylo to určitě velmi zásadní a já děkuji panu doktoru Janečkovi, že mi tuhle příležitost dal. On je veliký profesionál, má čich na lidi a opravdu to dílo je neskutečné. Je málo takových skvělých muzikálů. Měl by se vrátit v sezóně 2018, což asi už není nějaké veliké tajemství.

Máte teď volno, jak ho trávíte? Co dovolená, cestování? 

Volno samozřejmě je, ale člověk pořád musí připravovat nějaké věci. Zrovna chystáme Vánoce. Je na tom hodně práce…. včetně not, materiálů, kapely Jsem zrovna u táty v Mnichově, pak se chystám za sestrou do Milána, pak za částí rodiny do Londýna. Volno si užívám, ale kontinuelně vedle toho funguju, pracuju. 

Takže hlas si trochu odpočine, anebo máte i během léta pěvecká vystoupení na různých akcích? 

Není to ten brutální zápřah jako v té divadelní sezóně, nicméně třeba v létě jsem měl veliký narozeninový recitál, pak jsem začátkem srpna vystupoval na městských slavnostech v Prostějově. To byl obrovský koncert, kam přišlo více než tisíc lidí, což mě opravdu nesmírně překvapilo. A teď mě čeká zpívání na jedné svatbě. Do toho střídavě točím CD. Hlas si sice odpočine, ale vždycky jen na chvíli.  [bomba] 

Jak se vůbec připravujete hlasově na své pěvecké akce nebo koncerty? Nějaký fígl, syrové vajíčko a podobně? 

Jsou to různá hlasová cvičení, která se musejí dělat pravidelně, a je to vlastně spousta věcí. A musíte cvičit ty nejsložitější momenty, buď z muzikálových písní, nebo árií. Některé skladby musíte cvičit s předstihem několika měsíců. Zároveň to nesmíte přehnat před tím vystoupením, protože hlas by nebyl v kondici. Musíte cvičit pořád a hodně, ale nesmíte to přehnat… Je to takové “chození po žhavých uhlíkách”.

Když toho máte hodně, nastává i u vás hlasový klid? 

Dovedu si to rozložit tak, abych věděl, jak naložit s tou energií. Já jsem zvyklej toho mít pořád hodně. Byly chřipkové epidemie a různé angíny, a to je pak problém. To je jako třeba když si fotbalista zlomí nohu (smích). To je pak absolutní hlasový klid, máte vypnutý telefon a opravdu odpočíváte… Hlas je vlastně jediný pracovní nástroj nás zpěváků. 

Dá se v českém šoubyznysu hovořit o opravdovém přátelství? 

Záleží na tom, na koho narazíte a myslím si, že je to jako v kterémkoli jiném byznyse, povolání. Potkáte lidi s kterými si sednete, jsou úžasní, a pak jsou lidi, s kterými to prostě nejde. A záleží na tom, v jakém vztahu jste…. A třeba s nimi musíte vycházet pracovně, ale soukromě se nepotkáváte. Ale určitě se přátelství v šoubyznysu najít dá. 

Kdo je takovým vaším největším českým nebo zahraničním uměleckým vzorem? 

Z těch českých je to Karel Gott, byl to Karel Svoboda, který byl fantastický autor a obdivuju pana Jiřího Suchého. A  z těch zahraničních je to třeba Josh Groban, Barbra Streisand a vynikající operní pěvci, jako byl Luciano Pavarotti.Nedá se to “odbýt” jedním interpretem, těch skvělých je celá řada…

Máte nějaký muzikálový, pěvecký či divadelní sen.

V muzikálu určitě ne, protože se muzikálu věnuji od svých dvaceti let. Takže v tom účinkuju téměř 20 let a většinou to byly samé krásné a velké role… Měl jsem krásné role v Divadle Ta Fantastika, kde jsem byl skoro deset let. Kde jsem hrál jak s Luckou Bílou, tak i s Luckou Vondráčkovou… a moc rád na to vzpomínám. Musím neskromně říct, že jsem v tomhle asi dítě štěstěny, že všechny ty muzikálové sny se mi splnily. A že když jsem něco opravdu chtěl, tak se mi to vyplnilo. Teď mám spíš jiný sen, a to je hudební. Rád bych udělal velký koncert s orchestrem, který chystáme na další rok… a pak už se můžu těšit na důchod (smích).

Vy jste ale vystudovaný také činoherec, nechtěl byste třeba na čas vyměnit muzikál za činohru? Máte vlastní představení Mistero Buffo, tedy divadlo jednoho herce s 25 postavami. Kdy vás v něm zase diváci budou moct vidět?

Je to takový můj činoherní evergreen. To hraju od svých asi dvaceti let. A zařazujeme ho pravidelně dvakrát až třikrát ročně. Mohli bychom ho hrát víc, ale nedaří se moc najít volné termíny. Teď bude Mistero Buffo v listopadu a kde bude, to se ještě diváci dozvědí.

Radime, vy nejste jedináček, máte sestru, velmi krásnou. Prý se věnovala modelingu. A co vy, nepomýšlel jste se svou postavou na tuhle dráhu? 

Sestra, která žije s rodinou v Itálii, opravdu modelku dělala, ale já jsem rozhodně jsem s touhle myšlenkou nikdy nekoketoval. A nikdy jsem si ani nemyslel, že bych měl ideální dispozice k té profesi. Jsem dost vysoký a mám normálně problém na sebe sehnat oblečení. Takže by ze mě asi návrháři radost neměli (smích). Ale nebráním se třeba tomu být něčí ‘tvář’. Když na mě budou chtít šít, proč ne… (smích).

Jak to máte s oblékáním, řešíte to s někým či jen sám se sebou?

No když mám oblečení na koncerty, nechávám si to ušít, a pokud to tak neudělám, tak ty věci jsou všelijaké a tu to nesedí, tu to šponuje. Prostě nechávám si šít a to je jistota. Jinak v civilu to moc neřeším. Není to veliké tajemství, já nejraději chodím v teplákovce a jednu dobu jsem nosil jen samé černé oblečení, protože nemusíte přemýšlet, co se k čemu hodí, protože černá s černou ladí vždycky (smích).

Když si chcete skutečně odpočinout, co děláte? 

Když si chci skutečně odpočinout a je to tak, že jedu takzvaně nadoraz, pak nejlepší je všechno vypnout, nezvedat a nedívat se na telefon. A zůstat v posteli jen s knížkou a nebo spát několik hodin. To se stane tak jednou, dvakrát za rok. Jinak jdu do fitka, potkávám se s přáteli nebo jedu na výlet. Takže spíš takový ‘aktivní odpočinek’.

Nějaké životní krédo, kterým se řídíte nebo máte rád?

To ani ne, ale mám takové vlastní rčení: Člověk by se měl snažit být šťastný a dělat to, co má rád a potkávat se s lidmi, s kterými je mu dobře.