ZDENĚK BARTÁK: Každý den, když se člověk ráno probudí, je život ještě krásnější!
Zdeňku, na čem právě momentálně pracujete?
Právě teď trávíme hodně času s mým synem Danielem Bartákem přípravou a konkurzy do mého muzikálu Romeo a Julie, který bude mít pražskou premiéru 23. listopadu v Divadle Hybernia v produkci Emy Krahulíkové.
Máte za sebou také práci na další sérii seriálu Policie Modrava. Máte z výsledku radost?
Určitě, po první 16ti dílné a velmi divácky úspěšné sérii, která se zrovna nyní opakuje na TV NOVA, natočil režisér Jaroslav Soukup dalších 8 zbrusu nových dílů, které už jsou opět s mojí hudbou připraveny do podzimního vysílání a já věřím, že budou mít opět velkou diváckou sledovanost a ohlas.
Máte za sebou celou řadu další televizní a filmové práce, uveďte pro čtenáře, na čem všem jste pracoval?
Když začnu televizní tvorbou, měl jsem to štěstí, že jsem mohl napsat hudbu k seriálům režiséra Hynka Bočana Hotel Herbich, Nemocnice na kraji města po 20ti letech a hlavně ke kultovnímu 45ti dílnému seriálu ČT – Zdivočelá země. Stejně tak si vážím spolupráce s režisérem Jaroslavem Soukupem, protože mi dal možnost napsat hudbu ke všem jeho 22ti celovečerním filmům, které možná znáte. Jen namátkou - Drsná planina, Vítr v kapse, Láska z pasáže, Pěsti ve tmě, Discopříběh 1 i 2, Svatba upírů, Kamarád do deště 1 i 2, Byl jednou jeden polda 1, 2, 3 a celá řada dalších. [bomba]
Jak to má skladatel - vidí záběry a už mu naskakuje v hlavě hudba, co na kterou scénu vytvoří, nebo je to spíš “pocení krve”?
Osobně nepatřím mezi ty skladatele co si každý den ráno v devět sednou ke klavíru a do dvou tvoří. Já si sice taky sednu ke klavíru, když na něčem pracuji, denně, ale během cca 20ti minut vím, zda to má význam či ne... To pak jdu buď na zahradu, nebo dělat něco jiného a třeba dva dny nenapíšu nic... No a když to příjde, napíšu třeba 20 minut nové hudby za den či noc.
Kde berete inspiraci pro svou tvorbu?
Já bych řekl, že v celoživotním pozorování toho, co se děje kolem nás. A když potom přijde čas na konkrétní skládání muziky, zavřu se do pracovny, zapálím si svíčku, s nikým nemluvím a zůstanu sám se svým světem hudby.....
Je složitější komponovat hudbu k muzikálu - divadlu, nebo pro film či televizi?
Vždycky je důležitá dobrá příprava. Pak už je to skoro vždycky stejné. Nejdříve málo času, pak trochu trápení, a potom, když přijdou nápady, jak už jsem říkal, tak už to jde poměrně velmi rychle!
Kterého ze svých kolegů z branže, který tvoří hudbu, si nejvíc vážíte, nebo na něj rád vzpomínáte?
Já jsem už od mládí miloval filmovou hudbu Ennia Morriconeho, jehož tvorby si dodneška nesmírně vážím. Nesmím ovšem zapomenout na svůj další hudební vzor a tím je nádherná hudba našeho českého filmového génia, kterým je pan Zdeněk Liška. Bohužel již není mezi námi, ale jsem rád, že mě potkalo to štěstí poznat se s ním ještě osobně.
Váš syn se vydal ve vašich stopách, máte radost?
Který otec by neměl radost z úspěchů svého syna. Jsem rád, že jsem ho k hudbě přivedl a udržel ho u ní. Pracovali jsme spolu v podstatě na všech mých projektech, které Daniel aranžoval a natáčel. Teď už má za sebou i dva celovečerní filmy a hlavně pokračování úspěšného seriálu s jeho hudbou v režii Filipa Renče – Sanitka 2. Momentálně slaví velký úspěch jeho první muzikál Mefisto v režii Zdeňka Zelenky, který uvádí Divadlo Hybernia Praha.
Zmínil jste na začátku muzikál Romeo a Julie. Čím to je, že tohle téma je vlastně nadčasové a stále “ aktuální ”?
Jestli to nebude tím, že to pan William Shakespeare tak geniálně napsal…(smích)
Ovšem muzikál Romeo a Julie není zdaleka váš první muzikál, kolik jste jich vlastně už napsal a jaké?
I v této mé tvorbě by to byl velký výčet, protože jich mám na svém kontě více než 15, ale mezi ty nejznámější a bezesporu úspěsná díla patří muzikál Popelka, Jedna noc na Karlštejně, Baron Prášil nebo Casanova a také mám velkou radost z velmi populárního muzikálu Děti ráje, na kterém jsem měl možnost se také podílet. Ovšem samostatnou kapitolou je moje muzikálová práce pro jihokorejská divadla v Seoulu, pro které jsem napsal celkem sedm původních muzikálů.
Vy jste také držitelem prestižních ocenění, pochlubte se…
Tak zcela jistě si nejvíce vážím obou asijských Oskarů, které jsem získal v jihokorejském Seoulu za moje muzikály The Tempest /Bouře/ a právě Romeo a Julie. Velkou poctou pro mě bylo i vítězství v prestižní soutěži Premio Bocelli, které se zúčastnilo více než 700 autorů z celého světa a moje píseň E mi manchi tu zvítězila. Díky tomu jsem měl možnost se osobně poznat s tenorem světového jména mistrem Andreou Bocellim, který mě tuto mojí skladbu nazpíval a proslavil na CD Cieli di Toscana. U nás to pak jsou obě Platinové a Zlaté desky za moje hity Nonstop a Nenapovídej, které jsem napsal pro Michala Davida.
Stojíte za celou řadou nových talentů. Jan Kopečný, Lukáš Randák, Míša Nosková… kteří další zpěváci, herci, přišli vlastně od vás?
Ano, to je pravda a jsem rád, že jsem díky našemu desetiletému působení na nádvoří státního zámku Hluboká nad Vltavou v rámci Divadelního léta mohl mít v produkci Zdeňka Pikla možnost uvádět pravidelně moje muzikály a zároveň dávat příležitost novým tvářím. Kromě výše jmenovaných to bylo celkem více než dvacet mladých umělců, kteří se dnes s úspěchem prezentují na hlavních pražských scénách, z čehož mám velkou radost. Ostatně tu samou příležitost nyní dáváme i dalším novým talentům při konkurzu na muzikál Romeo a Julie.
Existuje teď někdo, kdo je zatím “ v utajení ”, ale vy víte, že to za dva tři roky může být velká hvězda?
Musím říct, že talentů je v naší branži dost, což ukazuje právě i náš konkurz na muzikál Romeo a Julie. Téměř všichni jsou pěvecky, herecky i pohybově zdatní a dobře připraveni. Jen musí vydržet, pracovat na sobě a věřit, že dostanou šanci a tu se jim právě my snažíme dát. Věřím, že ji využijí a až budou za pár let slavní, že si vzpomenout na to, kde ta jejich kariéra s trochou štěstíčka vlastně začala.
Jak si myslíte, že bude vypadat český šoubyznys za 20 až 30 let? Bude tady někdo takový, jako je dnes Gott, Vondráčková, Zagorová, zkrátka velcí profesionálové a stálice?
No, to se uvidí. Dnes je spíše doba ročních hvězdiček, které jsou více nebo méně úspěšné a teprve ti, kteří pochopí, že je v prvé řadě třeba na sobě tvrdě pracovat a ne se jen opájet momentálním úspěchem, se mohou stát stálicemi. Ale budou to mít velmi těžké.
Máte nějaký umělecký sen, který si chcete splnit?
Já se těším z každé práce na hezkém projektu, kterou dostanu, ať už to bude film, seriál či muzikál a jsem rád, že se na podzim zase něco zajímavého rýsuje.
Jste známý tím, že si se svou ženou Lídou užíváte života. Cestujete, chodíte za kulturou, na hezké akce… je to recept na to, jak si udržet vztah, manželství a být šťastný?
Při mém poměrně velkém pracovním nasazení, je potřeba se čas o času odreagovat a vyrazit ,,do světa", ale jinak je hlavně důležitá vzájemná tolerance, úcta, pochopení, humor a láska. A já mám ještě to štěstí, že moje žena mě vytváří dokonalé zázemí pro moji práci.
Jak se chystáte strávit léto?
Určitě doma v rodinné pohodě v naší krásné zemi, kde je pořád co poznávat.
Máte nějaké životní motto?
Život je krásný a každý den, kdy se člověk ráno probudí, je ještě krásnější, a když člověk dostane od Pána Boha ještě dar něco vytvořit a potěšit tím ostatní, je to radost. A toho si je třeba vážit…
