Stylista, vizážista a návrhář Kája Pavlíček: Všechno začíná v hlavě!
Kájo, vás všichni oslovují ”Kája”, nikoli Karel. Jste na to prý alergický. Proč?
(dlouhý smích). No asi proto, že já jsem opravdu Kája. Tedy přesněji řečeno ”Kaya”. Opravdu s ypsilon a mám to i v občance. Vím, že je to nezvyklé, ale pokud mi třeba někdo udělá letenku na Karel Pavlíček a ne na Kaya, pak může být problém (smích).
Obligátní otázka - jak se na sklonku roku vlastně máte. Mám pocit, že stále jen záříte a sálá z vás pozitivní energie.
Tak to moc děkuji. Mám se dobře. Pracuji, cvičím, kreslím, tancuji... Opravdu prožívám hezké období. Daří se mi, jsem zdravý, mám kolem sebe fajn lidi, práci, která mne baví. A mám rád humor, rád se směju a snažím se udělat si někdy i z problému humornou situaci.
To opravdu jde, nebo je to póza?
To není póza, alespoň ne v mém případě. Jsem zastáncem názoru, že všechno začíná v hlavě. Tak jak si to sami nastavíme, tak to taky máme. Samozřejmě, že spoustu věcí ovlivnit nelze, ale většinu ano.
A co móda?
Móda je mou prací i koníčkem, a taky začíná v hlavě. Podívejte se někdy kolem sebe, jak lidi chodí oblékaní. A zjistíte, že většina lidí v metru, tramvaji, na ulici, ale někdy i na různých akcích nosí šedou, tmavou, černou. Černá barva je sice elegantní, ale já ji upřímně moc rád nemám a používám ji jen velmi málo. Je škoda, že se lidé barev bojí, někteří stále chodí šedě a černě oblečeni. A já se právě snažím je používání těch barev naučit.
Takže oblékat bychom se měli podle nálady?
Ano. Všichni se oblékají podle nálady, i když chápu, že mnozí ráno spěchají, pochytají, co na ně zrovna vypadne ze skříně a jdou (smích). Protože, když mají špatnou náladu, jdou v černém, šedém, ale když dobrou, vyberou si něco barevnějšího... [bomba]
Mluvil jste o černé, ale ta přeci zeštíhluje, ne?
No, jak se to vezme. Je obecně známo, že tmavé a matné barvy zeštíhlují a světé a lesklé přidávají na objemu. Ale upřímně řečeno, pokud má žena metrák a myslí si, že si vezme černou a bude vypadat na padesát kilo, tak to opravdu nefunguje!
Co má tedy dělat taková ”slovanská žena” kyprých tvarů, aby jí to seklo?
Naučit se mít ráda svou postavu, své tělo a využít vhodných barev a střihů, aby působila štíhlejší, hezčí a mladistvější.
Dejte příklad!
Podívejte se třeba na úžasnou Hanku Křížkovou. Ta má plnější tvary, ale protože nosí vhodně zvolené oblečení, má skvěle udělané vlasy, lehké líčení, tak prostě vypadá skvěle. A musím říct, že jí to teď velmi sluší.
Ona ale zhubla asi sedmnáct kilo.
Což je úžasné. Ale taky je to tím, že je stále dobře naladěná, usměvavá a pozitivní energie z ní jen září. S Hankou se výborně spolupracuje, je s ní velká legrace a mám ji moc rád!
Ale vraťme se k vám, co teď děláte?
Tak dělám toho víc, ale kromě mého salónu, který mám na Žižkově, tak se věnuji stylistice, vizážistice, produkční činnosti a moderování módních akcí. Ale taky tak trochu designu a vrhl jsem se i na navrhování módy...
Takže proto jste se dal na kurzy kreslení?
Ano, i proto a musím říct, že mě to moc baví. Těší mě, že se to lidem líbí. Ale celkově prožívám v životě hodně změn a vše beru jako výzvu.
Vy pořádáte také kurzy, školíte, radíte, pečujete… Ale pracoval jste pro dvě velké módní značky v Česku, tím se ne každý může úplně pochlubit.
Ano, je to už nějakou dobu, ale byl jsem vizážistou a hlavním vizážistou a školitelem pro ČR u značek Dior a Y. S. Laurent. Byla to veliká škola opravdu k nezaplacení. Bylo mi ctí pro tyto společnosti pracovat a z té doby mám i řadu kontaktů, kamarádů a hlavně zkušeností. Ze všeho, co jsem kdy dělal, si beru to dobré a to, co mi něco dalo a za to jsem velmi vděčný!
Ale věnujete se i jakémusi ”koučinku”.
Já to slovo moc rád nemám, raději používám lektorství nebo přednášky… (smích). Ale ano, snažím se předávat rady a zkušenosti například manažerům, podnikatelům, ale i lidem běžných profesí. Nejenom v tom, jak se líčit, oblékat, ale třeba co s čím volit, a tak trochu, jak se chovat.
Máte ale i své televizní okénko o módě, co se tam lidé dozvědí?
Ano, v Prásku na Nově. Oslovila mě Marcela Škábová, že by chtěli dělat takové ”proměny” pro normální lidi. Aby to bylo nositelné, příjemné a musím říct, že ta spolupráce je skvělá. Ať už co se realizačního týmu týče, co se týče obchodního centra na Pankráci, tak i samotné Marcelky. Má smysl pro humor a myslím si, že i diváci vnímají dobrou atmosféru při natáčení. Dostávám desítky ohlasů, že je v televizi něco, co dává lidem inspiraci a není to jen o vnucování trendů!
Zahrál jste si v seriálu spojeným s módou a mediálním prostředím. Jaká to byla zkušenost?
Seriál Dokonalý svět byl skvělý, byla to hlavně velká legrace a ve výsledku to nebylo ani moc odlišné od reality. Byla to skvělá parta a já jsem si to moc užil. Je to už řadu let, ale doteď na to vzpomínám! Na paní Hlaváčovou, pro mě opravdu paní herečku, která je i úžasný člověk, stejně jako Vanda Hybnerová, Jitka Čvančarová, Jana Stryková, Saša Rašilov.
Je něco, co vám na lidech v oblékání vadí? Je to nevhodně zvolené oblečení nebo že se neřídí módními trendy?
Já hlavně zastávám názor, že trendy jsou jedna věc, ale druhá je, že se v tom člověk musí cítit dobře, mělo by mu to slušet. Zkrátka každý je jiný a vždy jsem pro individualitu. To, že stále někteří lidé neví, jaké oblečení vhodně zvolit pro tu danou příležitost, to je fakt, ale hodně se to zlepšilo. Ale co mi opravdu vadí, když jdou muž či žena na ulici nebo nějakou akci dobře a třeba i podle dres codu oblečeni, někdy i velmi luxusně a k tomu mají špinavé nebo příliš poničené boty.
Vy jste člověk, který toho, co se módy týče, prošel hodně. Sám jste dokonce byl modelem. Jak na to vzpomínáte?
Moc rád. Já jsem díky svým kvalitním vlasům v dětství a dospívání působil jako chlapecký model, zejména pro vlasové přehlídky. Pamatuji si na mezinárodní festivaly účesů, které byly v Lucerně a byly úžasné. Pak jsem taky předáděl chlapeckou módu, ale pak se sešla celá řada okolností a vrhl jsem se na vizážistiku, stylistiku a u toho jsem zůstal. Nicméně není to jediná činnost, kterou dělám.
Co vás v poslední době nejvíc potěšilo?
Kromě toho, že zaznamenávám dobré výsledky ve fitku, kam chodím pravidelně, že je to trochu vidět (smích), tak třeba skvělé akce, které mají smysl. Před týdnem jsem byl v porotě veliké akce Hanky Kynychové Hejbete se a zpívejte s dětmi z dětských domovů. Byla, jako vždy, výborně připravená, v úžasné atmosféře, s milými lidmi. Hanka s manažerkou Katkou a jejich týmem jsou opravdu skvělí. A pak jsem v týdnu byl v McDonalds, kde jsem spolu s dalšími tvářemi rád podpořil akci, kdy výtěžek toho dne šel na stavbu dětského centra v Nemocnici na Homolce. Mám rád věci, které mají smysl. Děkuji a je mi ctí, že mohu být při tom.
S kým ze známých osobností spolupracujete?
Tak je jich celá řada a nerad bych na někoho zapomněl, ale vezmu to asi tak, s kým teď máme nějaké akce. Tak už v neděli 4. prosince večer máme s Hankou Křížkovou v Muzeu Grévin talk show, kde je to vždy super a bude velká legrace. Těším se i na Hančino Vánoční matiné 18. prosince v Hybernii. Ale před tím 10. prosince má v Betlémské kapli veliký koncert, a ten bude opravdu pecka, kamarádka a skvělá gospelová zpěvačka Leona Gyöngyösi. Leona je úžasná, to se nedá vyprávět, to se opravdu musí vidět. Bude tam mít kromě skvělých hostí, včetně Ilony Csákové, jako hosta velký americký černošký gospelový sbor. A to bude nářez. O Leonku se staráme v našem salónu i na koncertech a akcích. A je taky člověk, který si to, co dělá, tvrdě vydřel a je to vidět. Je to úžasná zpěvačka, bezvadná a krásná ženská. Mám rád takové lidi.
A ještě nějaké novinky, které vás potkaly nebo čekají?
Spolupracuji třeba i s, pro mne, velmi inspirativním člověkem Jiřím Morstadtem, který má řadu let vydavatelství, které skvěle funguje, zároveň pořádá se svou manželkou Žanetou různé a moc hezké a pohodové akce, jako Miss Press. Chystá i velkou fashion show, sice mimo Prahu, ale o to lépe - v Praze je všechno (smích), a další akce. Připravuje i nový magazín, kde bych měl mít taky nějakou svou poradnu. Je to moc hezká spolupráce a pro mě je právě typ takového člověka velmi inspirativní.
Máme před Vánoci, před koncem roku. Jak tohle období prožíváte?
Tak i když jsem momentálně sám, bez partnera, tak Vánoce mám moc rád. Těším se, že se na chviličku zastavím, že je strávím s mou úžasnou rodinou, přáteli, že si budeme povídat, podíváme se na pohádky, prohlédneme si fotky, na které jsme neměli celý rok čas. Nerad bilancuji, ale tenhle rok pro mě byl hektický, plný změn, nicméně byl hezký. Všem přeju hlavně zdraví, to je nejdůležitější, a pak to, aby měli kolem sebe fajn lidi. Opravdové, s pozitivní energií, bez póz a přetvářky. A přál bych si, abych takové potkával i v příštím roce.
Máte nějaké životní motto, kterým se řídíte?
Čas jsou peníze, ale život je zadarmo!
