JIŘÍ OVČÁČEK o Miloši Zemanovi: Skutečný politik, který drží slovo a má smysl pro humor!
Pane Ovčáčku, co vás na vaší práci nejvíce naplňuje?
Charles de Gaulle tomu říkal davová koupel. Mám velkou radost, že navzdory některým televizním a novinovým komentátorům, přichází na debaty s panem prezidentem v regionech obrovské množství lidí. Těší mě, že lidé mají pana prezidenta rádi.
Být mluvčím prezidenta je stále být na očích veřejnosti, především médií. Nevadí vám to občas?
Veřejnost, to je něco zcela odlišného od médií. Někdy se královsky bavím, jak se novináři snaží za každou cenu pitvat každý krok, každé slovo pana prezidenta, s cílem nalézt aspoň malou chybičku. Kdyby jen věděli, jak přitom vypadají směšně!
Samozřejmě zaznamenáváte i vlnu kritiky, jako mluvčí hlavy státu. Nevadí vám to, nemrzí vás to?
Pokud mě kritizují komentátoři, politologové a píáristé, je to razítkem, že dělám svou práci dobře. Pan prezident pracuje pro občany, ne pro úzkou skupinku mudrlantů z Pražské kavárny.
Co vás skutečně v rámci vašeho působení na Hradě nejvíce zamrzelo?
Zjištění, že existují vrcholoví politici, kteří dají své slovo prezidentu republiky a při nejbližší příležitosti provedou pravý opak. A přesně to samé pak dělají i voličům. Určitě ale nebudu nikoho konkrétně jmenovat. [bomba]
Jak vypadá takový váš běžný pracovní den?
Pokud nejsme v regionech nebo v zahraničí, klasický den na Hradě zahajuji úderem osmé hodiny ráno, kdy si jako první pročítám monitoring a noviny. Další můj program se pak odvíjí od programu pana prezidenta, který například přijímá vzácné návštěvy ze zahraničí, členy vlády, jmenuje soudce, rektory, setkává se s válečnými veterány, odboráři, podnikateli, nebo poskytuje rozhovory médiím. Od sedmi hodin večer sledujeme s panem prezidentem televizní zpravodajství a u něj řešíme pracovní věci i program na další den. Můj pracovní den na Hradě tak končí v osm hodin večer.
Je “veřejným tajemstvím“, že si s panem prezidentem tykáte. Je dobré, když má takto vysoce postavený člověk až přátelský vztah se svými podřízenými?
Tykáme si už sedm let, od roku 2009. V té době byl Miloš Zeman důchodcem z Vysočiny a já byl prostým řadovým novinářem. Přátelství je velkou výhodou a jsem za ně rád.
Co na Miloši Zemanovi obdivujete a co naopak jste mu vytkl, nebo vytýkáte často?
Obdivuji, že oproti svým protivníkům, kteří často netolerancí připomínají normalizační komunisty, rád vyslechne oponentní názor a přemýšlí o něm. Panu prezidentovi občas vytýkám příliš nabitý program. Dvě třídenní cesty do regionu kombinované se dvěma zahraničními cestami v jednom měsíci, to je občas moc i na mě.
Někteří o vás hovoří až jako o příliš horlivém a zapáleném člověku z prostředí Miloše Zemana, je to tak?
Pokud se tak nazývá loajalita, proč ne. Jsem brankář, který musí vychytat všechny míče, které se snaží vstřelit soupeři.
Teď máte jedinečnou šanci uvést – jaký opravdu prezident Zeman je jako člověk? Tak jak ho běžný smrtelník nezná…
Skutečný politik, který se nepřetvařuje a naslouchá lidem, má smysl pro humor, vzdělaný, člověk, který drží slovo - a to samé žádá od druhých. Má rád hezkou hudbu, dobré knihy, historii. O tom všem si, když vyjde čas, povídáme.
Rozčiluje se pan prezident často – třeba nad různými výroky politiků, děním, nebo je spíše klidný, ale „sarkastický“?
Nad výroky politiků se opravdu nerozčiluje. Nezapomíná ale, když některý z nich nedodrží dané slovo. Komentátory pro jejich přelétavost pohrdá, což je pocit, který sdílím. Počiny některých politiků umí velmi sarkasticky a trefně okomentovat.
Na Hrad jste přišel z prostředí médií, bylo to těžké?
Vůbec. Během dvou týdnů byl z novináře tiskový mluvčí.
Jak reagují dnes vaši bývalí kolegové, když jdou na Hrad či něco potřebují. Cítíte jistou formu závisti až nenávisti nebo máte přátelské vztahy?
Vztahy jsou přátelské. A nebo se jako přátelské tváří, jak už to v našich končinách bývá. Se závistí jsem se nesetkal, nenávist je doménou těch, kteří píší do "pravdoláskových" týdeníků.
Máte vůbec čas na svůj soukromý, osobní život?
Takového času je málo. A právě, že je ho málo, musí být intenzivně využit.
Prozraďte, jste zadaný nebo „díky“ profesi a náplni mluvčího nemáte na vztahy čas?
Kdo chce, čas si najde.
Co děláte nejraději, když máte volno?
Úplně nejraději? Mým nejoblíbenějším místem jsou Krkonoše. Taková letní pěší dvacetikilometrová procházka dokáže řádně nabít energií.
Až jednou nebude M. Zeman prezidentem, víte už, kam byste se rád posunul, co byste rád dělal?
Mojí životní zásadou je neřešit, co bude. Doposud se mi to vyplatilo. Život vždy překvapil.
Myslíte si, že příštím prezidentem opět bude MZ, nebo jiná osobnost?
Pan prezident se rozhodne v březnu, zda bude znovu kandidovat. Jako pilný mluvčí se ale na takovou variantu připravuji už teď.
Máte nějaké životní motto?
Rozčilení není program.
